"Nakupujeme od Asadových agentů a taky na trhu," sdělil Mahar. Tento bývalý armádní major prý nyní velí 200 mužům schopným speciálních operací proti Asadovým vojákům. Jsou podobně jako jiné opoziční oddíly špatně vyzbrojeni, mají pouze několik automatických zbraní, raketometů, odstřelovačských pušek a podomácku vyrobených bomb a raket.

Mahar dezertoval letos v létě a podobně jako ostatní má stále v armádě i u policie známé. Munice nakupovaná jejich prostřednictvím prý vyjde levněji než ta nakoupená na trhu. Jeho známí prodávají náboj za 110 syrských liber (31 korun), na trhu je za něj třeba zaplatit ekvivalent 39 korun.

Nejlepším zdrojem zbraní jsou členové proasadovských milic šabíha. "Potřebují peníze, bohem šabíhy jsou peníze, o nic jiného se nestarají. Když jim zaplatíte, prodají vám i vlastní matku. Spoří si na dobu, až vláda padne," tvrdí Mahar. Milicionáři mají volný přístup ke zbrojním skladištím armády, policie i rozvědky.

Nedělá to rozdíl, tvrdí povstalci

To, že takto vlastně finančně podporují svého nepřítele, povstalce nijak netrápí. "Obírají nás už 40 let o peníze, zlato i o duše. Tak jaký je v tom rozdíl teď?" konstatoval bojovník opoziční Syrské svobodné armády (FSA), který se účastní operací u turecké hranice. To, že se nakupuje u vládních jednotek, se mu moc nezamlouvá. "Co můžu dělat? Bez těch nábojů a zbraní bude mnoho členů FSA zabito," říká.

Dalším zdrojem zbraní jsou sami dezertéři, kteří prchají ozbrojení, nebo výzbroj ukořistěná zabitým vojákům.

Muhammad abú Isám Halabí je na hlídce v bývalém fitcentru v Halabu. Svůj samopal si koupil od "vládních zločinců" za 1000 dolarů (19 000 korun) před osmi měsíci, když se rozhodl, že se připojí k opozici. Před tím, než vypukly současné boje, by prý zbraň stála třetinu.

Opoziční bojovníci nevidí nic špatného v nakupování zbraní od vlády, protože západní státy jim odmítají dodat účinné zbraně, které by pomohly Asada porazit. To znamená protitankovou a protiletadlovou výzbroj.