Článek
Státní dozorce Micha Lindenstrauss ve zprávě konstatoval, že došlo „k vážným a podstatným nedostatkům v rozhodovacím procesu, který premiér řídil a na nějž dohlížel“. Lindenstrauss ho kritizuje především kvůli tomu, že postup konzultoval jen se svými ministry obrany a zahraničí, a ne se širším kruhem úředníků.
„Rozhodovací proces probíhal bez řádné, koordinované a zdokumentované práce štábu, i když vysocí politici, velitelé Izraelských obranných sil, zpravodajské služby a Národní bezpečnostní úřad si uvědomovali výjimečnost této turecké flotily ve srovnání s předchozími,“ stojí dále ve zprávě.
Při zásahu pak na lodi Mavi Marmara zahynulo devět tureckých aktivistů, což vedlo k roztržce mezi Izraelem a Tureckem.
Kancelář premiéra na kritiku odpověděla, že Izraelci „byli potěšeni úrovní bezpečnosti, s jakou se nesetkali po mnoho let, s jasným výsledkem odpovědného řízení a odhodlanou politikou.“
Hodnocení zásahu se diametrálně odlišují
Dosud byl zásah kritizován jen v zahraničí. Podle tureckého vyšetřování byl porušením mezinárodního práva, který se „rovnal pirátství a banditismu“. Zabití aktivistů turecká zpráva označila za „státem sponzorovaný terorismus“.
OSN označilo akci komanda za „nepřiměřenou a neodůvodnitelnou“. Naopak izraelská vládní komise označila zásah za oprávněný, legální a ve shodě s mezinárodním právem.