Úřady přitom nečiní rozdíl mezi lehce zraněnými a lidmi, jimž hrozí smrt, nedostane-li se jim včasná péče. Za uplynulý měsíc bahrajnská policie zatkla nejméně 32 lékařů.

Jsou mezi nimi i chirurgové, dětští lékaři nebo porodníci, napsal list. Jednu specialistku z jednotky intenzivní péče zatkli poté, co byla vyfotografována, jak pláče nad mrtvým demonstrantem. Pro jejího kolegu si policisté přišli přímo na operační sál uprostřed zákroku.

Lékaři, sestry a další zdravotnický personál mizí neznámo kam, o jejich osudu nic neví ani jejich rodiny.

"Je to genocida", napsal lékař

„Nemám dobrý pocit z toho, co se děje. Množství našich chirurgů a doktorů bylo zatčeno při raziích ještě před úsvitem a zmizelo,“ napsal jeden z předních chirurgů hlavní nemocnice Sulmaníja v bahrajnské metropoli Manáma svému kolegovi v Británii, jenž zalarmoval redakci Independentu. Bahrajnský lékař psal e-mail v polovině února, kdy vládní síly, jimž přišli na pomoc saúdští vojáci, tvrdě udeřily na demonstranty v ulicích.

Následující zprávy jsou stále zoufalejší. „Byl to dlouhý den na operačním sále s pacienty s rozsáhlými zraněními. Dá se to označit za masakr. Doufám, že už nebudou žádní další mrtví,“ napsal lékař 17. února.

O měsíc později byla však situace závažnější. „Jsem v nemocnici, vyčerpán a zavalen množstvím mladých lidí se smrtelnými zraněními. Je to genocida našich lidí. Lékaři a zdravotní sestry z naší nemocnice jsou terčem vládní milice za to, že pacientům pomáhají. Spousta doktorů a sester byla fyzicky napadena jenom proto, že poskytli pomoc zraněnému, armáda útočí na sanitky.“

Znovu se lékař ozval až po prvním dubnovém týdnu. „Tři týdny pekla. Armáda převzala kontrolu nad nemocnicí Sulmaníja. Lékaři, sestry, zdravotnický personál a pacienti jsou pro vojáky a policisty podezřelí, denní výslechy a zatýkání některých našich kolegů,“ napsal s dodatkem: „Mám strach“.

Další e-mail už nedorazil. Lékař byl zatčen a od té doby o něm nikdo nic neví.

„Můj přítel je milý a velmi pracovitý chirurg,“ řekl o autorovi zpráv jeho britský kolega, který zalarmoval redakci Independentu. „A je zcela apolitický,“ dodal.

Nárok na lékařskou péči v ozbrojeném konfliktu podle Ženevských úmluv:
Kapitola druhá, článek 12:
„Příslušníci ozbrojených sil a další osoby zmíněné v následujícím článku níže, kteří jsou zranění nebo nemocní, jsou za každé okolnosti respektováni a chráněni.“
„Je s nimi zacházeno lidsky a je o ně pečováno bez ohledu na pohlaví, rasu, národnost, náboženství, politické názory nebo další podobná kritéria. Jakýkoliv úklad o jejich život nebo násilí proti nim je striktně zakázáno. Obzvláště nesmí být zabiti, vyhlazeni, mučeni nebo se stát součástí biologických experimentů, nesmí být úmyslně zanecháni bez lékařské pomoci a péče, ani vystavováni podmínkám nákazy a infekce.“
„Pouze naléhavé zdravotní důvody určují prioritu péče.“
(...)
Článek 13 téže kapitoly stanovuje, že se úmluva vztahuje i na zraněné a nemocné z řad obyvatelstva neokupovaného území, kteří se druhé straně postaví se zbraní v ruce.