Informace plynou z dalších 48 tajných diplomatických depeší, které v současnosti prostřednictvím serveru WikiLeaks zveřejňuje norský deník Aftenposten.

„Spojené státy mají informace, že turecká společnost Ak Makina pracovala v září 2009 na získání strojů řízených počítačem, které vyrábí firma Kovosit (sic) MAS se sídlem v České republice,“ uvádí se v depeši adresované Praze 4. listopadu 2009.

Zpráva doplňuje, že se s největší pravděpodobností jedná o pětiosé obráběcí centrum, které je na seznamu Skupiny jaderných dodavatelů a podléhá Wassenaarově dohodě o omezení vývozu konvenčních zbraní, materiálů a technologií, které by mohly být zneužity ke zbrojení. Česká republika je účastníkem této dohody.

Kovosvit: Stroje jsme prodávali do Turecka

„Tato turecká firma je u nás oficiální zástupce, takže pravděpodobně nabízí i tyto naše stroje,“ potvrdil Novinkám obchodní zástupce Kovosvitu Jan Chyna, pod něhož podle internetových stránek společnosti spadá prodej do Číny, Indie, Turecka a Íránu. „Co se týče naší firmy, tak my ty stroje prodáváme pouze do Turecka a předpokládáme, že se nenabízejí někam dál,“ upřesnil.

Podle Chyny turecká firma v minulosti dodávala zboží do množství zemí včetně Íránu. „Jsou oficiální zástupce jihokorejské firmy Hyundai – Kia a zastřešovali celý ten blízkovýchodní region, takže prodávali od Ukrajiny, Ruska až někam po Egypt, Jordánsko, Irák, Írán, Saúdskou Arábii,“ dodal Chyna.

Íránci přiznávají technologie z Evropy

„Naše informace naznačují, že Ak Makina může před Kovositem (sic) MAS zatajit, že konečným uživatelem tohoto zařízení je íránská společnost Kara Gostar Engineering,“ varoval ale Washington v depeši s tím, že upozorněno bylo i Turecko.

Kara Gostar je firma se sídlem v Teheránu a produkuje formy pro výrobu pneumatik. Její internetové stránky hlásají, že je jediným takovým výrobcem a dodavatelem na Blízkém východě a příjemcem jejích výrobků jsou i některé společnosti v Evropě, odkud také firma má některé technologie. „Různé druhy technologií na výrobu forem byly získány od evropských zdrojů,“ píše se na firemním webu.

Podle Američanů turecká Ak Makina v minulosti spolupracovala i s íránským výrobcem kapalných paliv pro balistické střely Shahid Hemat Industrial Group.

Do ciziny neprodáváme, hájí se Turci

„Žádné pětiosé zařízení z Česka jsme od zmíněného data, září 2009, nepřivezli. Přivezli jsme tři jiná zařízení, za která zaplatili zákazníci v Istanbulu. Vývozem do zahraničí jsme se v minulosti skutečně zabývali, ale už se jím nezabýváme,“ řekla Novinkám zástupkyně turecké společnosti.

Ministerstvo zahraničí ČR záležitost nekomentovalo. „Je mi líto, ale ministerstvo se k obsahu informací z neautorizované interní komunikace administrativy USA nijak nevyjadřuje,“ napsal mluvčí úřadu Vít Kolář.

Nově zveřejněné depeše amerických diplomatů ovšem nepoukazují jen na možnou účast Kovosvitu na íránském programu. Zprávy zmiňují možnou vědomou či nevědomou spolupráci množství evropských firem a bank. Především ale negativně hodnotí roli německého Siemensu a belgické společnosti George Forrest International.

Firma Kovosvit MAS sídlí v Sezimově Ústí, ale zastoupení má i v Polsku. Obráběcí stroje vyrábí od roku 1939. Vyváží je do desítek zemí světa.