Jeden z vězňů vypověděl, že se jeho spoluvězeň, lékař, dožadoval rychlé lékařské pomoci pro třetího muže, který po mučení utrpěl krvácení do mozku. "Strážci umučeného vynesli z cely a za krátkou dobu ho přinesli zpět s tím, že je v pořádku. O hodinu později zemřel," řekl při výpovědi vězeň.

"Děly se tam strašné věci, domníváme se, že mučení bylo v Musaně běžné," řekl zástupce ředitele blízkovýchodní sekce HRW Joe Stork. Mučitelé v Musaně vězně věšeli za chodidla, bili je i bičovali a na hlavu uvazovali plastové sáčky.

"Když omdleli, přiváděli je k vědomí elektrickými šoky aplikovanými na genitáliích i jiných částech těla," uvádí HWR ve své zprávě, kterou sestavila z výpovědí 42 vězňů, kteří byli převezeni do věznice Rusafa.

Zadržení vypověděli, že je věznitelé sexuálně zneužívali s pomocí pistolí a násad na košťata. Někteří byli přinuceni k orálnímu sexu. Strážci k bití používali kabely, pálili vězně kyselinou nebo cigaretami a některým vymlátili zuby.

Sto z původních 431 vězňů bylo propuštěno, 20 posláno zpátky do Mosúlu a zbytek byl převezen do věznic podléhajících ministerstvu spravedlnosti.

I když věznici spravovala jednotka podléhající premiérovi Núrímu Málikímu, předseda vlády tvrdí, že o existenci zařízení v areálu vojenského letiště Musana nevěděl.