Podle AI jsou útoky ozbrojených skupiny motivovány především sektářsky nebo etnicky. Časté jsou i útoky kvůli odlišné sexuální orientaci. Mnozí, jako například novináři, jsou terči útoků kvůli své profesi, což se týká i politických aktivistů a soudců.

Podle AI úřady většinou selhávají, když mají vyšetřit útoky na civilisty. „Stále selhávají, když mají pomoci těm nejohroženějším ve společnosti,“ řekl ředitel blízkovýchodního programu Amnesty International Malcolm Smart. Útočníky ani strůjce atentátů se podle něj nedaří odhalit, zatknout a dostat před soud.

To vede k tomu, že statisíce lidí zase začínají ve strachu utíkat ze svých domovů. Zpráva ale také kritizuje postoj zemí EU, které nutí uprchlíky, aby se vrátili do svých domovů, byť oblast ještě není bezpečná.

Neklid po nejasných volbách nekončí

Napětí vzrostlo po březnových volbách, které skončily patem. Navíc se po přepočítání hlasů odevzdaných v Bagdádu zneplatnilo zvolení 52 poslanců, především z vítězné Irácké národní dohody (INA) Ajáda Aláího. Důvodem bylo, že tito poslanci byli napojeni na zakázanou stranu Baas, v jejímž čele stál Saddám Husajn.[celá zpráva]

Pokud by si strany nemohly ponechat křesla, mohly by se změnit výsledky voleb, INA porazila koalici právní stát Núriho Málikího jen o jednoho poslance.  [celá zpráva]

Snahy o debaasizaci země ale citlivě vnímají sunnité jako útok proti sobě, protože strana Baas byla sunnitská. Když bylo z týchž důvodů vyřazeno na 500 politiků z volebních kandidátek, sunnité hrozili bojkotem voleb, což by vedlo k dalšímu prohloubení rozštěpení irácké společnosti. [celá zpráva]

Soupeřící irácké strany
Jádrem koalice Právní stát je převážně šíitská strana Hlas islámu (Ad-Dava) premiéra Núrího Málikího. Je v ní asi 40 politických hnutí včetně šíitských Kurdů, některých sunnitských kmenových vůdců, křesťanů a nezávislých. Koalice loni v lednu vyhrála provinční volby v Bagdádu a ve všech devíti šíitských provinciích na jihu země.
Národní irácké hnutí (MNI), které loni založil sunnitský viceprezident Tárik Hášimí a jeho součástí je i Irácká národní dohoda (INA) šíitského expremiéra Ajáda Alávího a sunnitská Irácká fronta pro národní dialog Sáliha Mutlaka.