Televizní komentátoři podle BBC označili vypuštění nosné rakety Safir-2 se satelitem za další úspěch íránských vědců, kteří čelí mezinárodním sankcím kvůli jaderné hrozbě.

Satelit nese název Omid (Naděje) a podle světových agentur byl vypuštěn při příležitosti třicátého výročí islámské revoluce, které připadá na tento měsíc. Účelem jeho mise je výzkum a testování telekomunikačních zařízení, uvedla státní televize.

Jak prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmádínežád, družice by měla do světa šířit monoteismus, mír a spravedlnost. Monoteismem je myšlen islám, i když monoteistických náboženství je více.

Teherán plánuje, že by se po měsíci až třech mohl satelit vrátit na zem a poskytnout tak íránským vědcům cenná data. Země však nespecifikuje jaké, otázkou tedy je, zda nejde o špionážní družici.

Dolet íránských raket může být delší, než se uvádělo

Kosmický nosič však zaručuje jen delší dolet, ale nikoli přesné navedení střely. I proto vypuštění satelitu nevyvolalo ve světě tak vzrušené reakce jako snaha Íránu obohacovat uran. Nosič o dostatečném doletu přitom může výrazně umocnit nebezpečí případného íránského vojenského jaderného programu. Umožnil by hlavici donést dále. Zatím se předpokládalo, že Írán má použitelné balistické rakety o doletu nanejvýš 2000 kilometrů, které ohrožují bulharskou Sofii, a možná by mohla některá střela řady Šiháb zasáhnout i Řím. Takto je v ohrožení většina států NATO.

Experti upozorňují, že íránská technika nepatří k nejmodernější. Většinou jde o zařízení odvozená ze severokorejských, potažmo čínských kopií prvních sovětských nosičů. I ty však ve své době představovaly velkou hrozbu a severokorejské rakety byly také považovány za velké nebezpečí. Právě hrozba z jejich strany vedla k urychlenému budování protiraketového štítu, který se má rozšířit na část Evropy, až se vybuduje radar v ČR a sila v Polsku.

Největším nebezpečím jsou jaderné snahy Teheránu

Největší obavy vzbudil íránský satelit v Izraeli. List Ha'arec připomíná vzrůstající hrozbu íránského kosmického programu. První varování se objevila loni v únoru po testech rakety, která by mohla v budoucnu sloužit jako kosmický nosič. Írán tehdy uvedl, že před jeho vypuštěním potřebuje provést ještě další dva testy. Prázdný satelit Teherán vypustil v srpnu, podle amerických odborníků však test selhal.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád :. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád foto: Reuters/Chip East

Vypuštění kosmického nosiče však neznamená, že by měl Írán už nyní materiál pro výrobu jaderné bomby, ať už uranové, nebo plutoniové. Teherán sice uran už delší dobu obohacuje, ale nemá ho obohacen tak, aby se dal použít v jaderné zbrani. Odborníci tvrdí, že vývoj bude trvat několik let.

Organizace spojených národů na Írán uvalila sankce kvůli tomu, že Spojené státy a další západní země Teherán podezřívají z toho, že cílem jeho jaderného programu je vyvinout atomové zbraně. Írán však tvrdí, že mu jde o mírové využití atomu a že chce zvýšit své kapacity pro výrobu elektrické energie.

Politický profit

Vypuštění íránského satelitu však není jen otázkou vojenskou, ale také politickou. Může zvýšit šance na znovuzvolení kontroverzního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který zastává tvrdou linii, ale obává se, že by nemusel býz zvolen.