"Izraelský vyjednavač Ofer Dekel před dvěma týdny učinil nabídku a ta bude zřejmě přijata,“ stojí podle serveru v prohlášení šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Za izraelské vojáky Eldada Regeva a Ehuda Goldwassera je prý Izrael připraven propustit mj. i Šamira Kuntara. Ten je v Izraeli proklínán jako usvědčený vrah z roku 1979, kdy v Naharíji zastřelil otce rodiny před zraky jeho čtyřleté dcery, které pak roztříštil lebku pažbou pušky. Další obětí Kuntarova řádění se stala její dvouletá sestřička. Tu udusila vlastní matka, když jí v panické hrůze ucpala ústa, aby křikem neprozradila jejich úkryt.

Únos se stal rozbuškou války

Regev a Goldwasser padli do rukou Hizballáhu v červenci 2006 při přepadu izraelské pohraniční hlídky. Izrael v odpověď na útok zahájil ofenzívu proti základnám Hizballáhu v jižním Libanonu, na kterou radikálové odpověděli silným raketovým ostřelováním izraelského příhraničního území.

Konflikt zahájený 12. července skončil 14. srpna příměřím, dojednaným za zprostředkování OSN. Zanechal po sobě 1200 mrtvých Libanonců, většinou civilistů, a 157 Izraelců, převážně vojáků.

Hizballáh dosud ignoroval všechny výzvy OSN na okamžité propuštění izraelských vojáků. Trvá na svém požadavku, že Izrael musí napřed pustit na svobodu libanonské a případně další vězně držené v izraelských trestnicích.

Důkaz, že jsou zajatci stále naživu, není

Důkaz, že Regev i Goldwasser jsou naživu, se neobjevil, ovšem spekulace o dohodě to nevylučují. Izraelský premiér Ehud Olmert totiž dosud tvrdil, že nebude o podmínkách Hizballáhu vyjednávat, dokud hnutí hodnověrně neprokáže, že oba žijí.

Závěry vyšetřování izraelské komise vojenských a lékařských expertů se přitom shodovaly, že při útoku na izraelskou pohraniční hlídku byli těžce zraněni a přinejmenším jeden z nich je pravděpodobně mrtev. O tom, že žijí, se ale loni v lednu zmínil například bývalý libanonský prezident Amín Džamáíl.