Hlavní obsah

Nejhledanějšímu teroristovi světa je právě padesát

Právo, Michal Strnad

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdyby dostál George W. Bush svým slovům, dožil by se Usáma bin Ládin jen čtyřiačtyřiceti let. Když totiž celý svět 11. září zažil šok při pohledu na padající věže WTC v New Yorku, americký prezident prohlásil, že chce arciteroristu bin Ládina živého, nebo mrtvého.

Článek

Ačkoliv USA pak vypsaly na hlavu kápa teroristické sítě al-Kajdá odměnu 25 miliónů dolarů a afghánsko-pákistánské pomezí pročesávají agenti tajných služeb, dožívá se Usáma padesátky na svobodě. Tedy pokud vůbec ještě žije.

"Ještě se nestal mučedníkem, víme, že žije," prohlásil na videozáznamu mluvčí hnutí Tálibán mulla Dádulláh. A bezpečnostní experti mu dávají opatrně za pravdu - navzdory stovkám zaručených zpráv, že CIA je Usámovi na stopě, se hledaného nebo aspoň jeho tělo nepodařilo objevit.

Syn z bohaté rodiny

Usáma se narodil v saúdskoarabské metropoli Rijádu 10. března 1957 - alespoň podle Interpolu. Studoval v Džiddě - na místní univerzitě získal titul v oboru veřejné správy. Jiné zdroje mu připisují titul inženýra nebo ekonoma. Podle dalších ale školu vůbec nedokončil. Během studia se nezdálo, že by se chystal na kariéru superteroristy. Ovlivnili ho sice významní muslimští učenci, ale zlomem v Usámově životě se stala sovětská invaze do Afghánistánu. Odjel do oblasti a po návratu začal vybírat peníze pro mudžáhidy - a dařilo se mu.

V roce 1982 se dostal poprvé na horkou afghánskou půdu, četnost jeho návštěv spojených s významným přílivem prostředků z bohatého království významně podpořila mudžáhidy v boji se Sovětským svazem. A protože boj proti SSSR podporovaly také USA, mohl si britský exministr zahraničí Robin Cook dovolit prohlášení, že "bin Ládin je produktem obrovské chyby v odhadu Západu". Peter Bergen, dlouholetý reportér CNN a první muž, kterému Usáma poskytl rozhovor, mu ale oponuje: "Zkazky o spojení bin Ládin-CIA jsou pouhým výplodem představivosti."

Otec planetární teroristické sítě

Nechvalně proslulá síť-Kajdá vznikla v roce 1988 - Usáma z ní chtěl vytvořit centralizovanou složku usilující o vznik nového chalífátu zahrnujícího Blízký východ. V roce 1996 zveřejnil první protiamerické provolání, v němž vyhlásil válku všem Američanům na Arabském poloostrově. Rozsah "válečné zóny" se pak rozšířil na celou planetu.

USA viní síť al-Kajdá z účasti na útocích v Saúdské Arábii, egyptském Luxoru, na ambasády v Keni a v Tanzanii v roce 1998, z ataku na torpédoborec USS Cole v Jemenu a samozřejmě ze zářijových útoků, které spustily válku proti teroru. Útok na USA ale znamenal konec organizace al-Kajdá v podobě, jak si ji Usáma představoval.

Rakovina i nemoc ledvin

Z jednotné sítě se stala skupina buněk, které se pouze na osobu zakladatele odvolávají. S pádem Tálibánu, který se stal první obětí amerického protiteroristického tažení, přišel bin Ládin o ochránce a jen velmi těsně unikl smrti při amerických útocích. Ve zprávách se již několikrát objevilo, že zemřel - buď na selhání ledvin, neboť je prý odkázán na dialýzu, nebo na řadu dalších chorob od tyfu po rakovinu.

Kde se dnes skrývá, je tajemstvím - prezident Afghánistánu tvrdí, že zcela určitě na území Pákistánu, pákistánský prezident si je zase stoprocentně jist, že v Afghánistánu. A George W. Bush dál nepochybuje, že USA Usámu dřív nebo později stejně dopadnou.

Reklama

Výběr článků

Načítám