"V souvislosti s Íránem, pokud kterýkoli vojenský či civilní představitel bude tvrdit, že Saddám dal rozkazy k použití konvenčních či speciálních zbraní, tedy chemických, pak se ctí přijmu odpovědnost," prohlásil Saddám Husajn před soudem. "Ale nebudu diskutovat o žádném činu spáchaném proti našim lidem, ať šlo o Araby nebo Kurdy. Nepřijmu žádnou urážku svých zásad či své osoby."

V druhém procesu však Husajn není souzen kvůli dlouholetému konfliktu s Íránem, ale kvůli operaci Anfál, při níž byly v letech 1987 a 1988 zmasakrovány desetitisíce Kurdů. Některé zprávy uvádějí až 180 000 obětí. Spolu s ním je obžalováno šest dalších vysokých představitelů iráckého režimu včetně jako bratrance Hasana Madžída, přezdívaného chemický Alí kvůli tomu, že proti Kurdům použil chemické zbraně. Oba jsou obžalováni z genocidy.

O Íránu nemluví Husajn náhodou. Tvrdí, že Anfál nebyl policejní operací, ale součástí války s Íránem a že šlo o legitimní akci vůči povstalým Kurdům, kteří se spojili s nepřátelským Íránem.

Soud kvůli operaci Anfál začal 21. srpna. [celá zpráva] Bylo před ním vyslechnuto více než 70 svědků, kteří popisovali chemické útoky, vypálené vesnice a zatýkání a mučení Kurdů. Výpovědi svědků už byly ukončeny, nyní soud zkoumá písemné důkazy.

Saddám Husajn už byl odsouzen k trestu smrti za podíl na masakrech v rámci takzvané operace Dudžajl. [celá zpráva