Hlavní obsah

Trump chce před odchodem vytěžit chráněnou rezervaci na Aljašce

CNN, drk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aljaška

Končící Trumpova administrativa chce urychleně vydražit těžební místa v přírodní rezervaci na Aljašce. Má v úmyslu tak učinit dříve, než nastoupí nově zvolený prezident Spojených států Amerických Joe Biden. „Neuvěřitelně nebezpečná chyba,” varuje expertka z Arktického institutu. Biden chce totiž brzo přejít na stoprocentně obnovitelnou energii, pro nová těžební místa tak nebude mít uplatnění.

Foto: U.S. Fish and Wildlife Service Alaska Image Library, Reuters

Polární medvědni na Aljašce

Článek

Arktická národní přírodní rezervace je federálně chráněným územím od roku 1960. Je největším přírodním útočištěm ve Spojených státech, domovem pro vlky, lední medvědy a soby. Lidé se sem jezdí kochat úchvatnými horami a planinami pokrytých jezery.

Především je to však jedna z mála krajin, o které se stále starají odborníci z řad původních obyvatel, konkrétně kmene Gwich'inu. Ten se na polární soby spoléhá jako na zdroj obživy, ale i součást kulturního a spirituálního dědictví.

Odcházející prezident Donald Trump ale toto místo zřejmě považuje hlavně za potenciální zdroj energie. V pondělí zahájila jeho administrativa proces pro pronajímání vrtných plošin. Úřad pro správu půdy požádal ropné společnosti, aby předložily, které pozemky si chtějí pronajmout.

Nedává to smysl, varuje expertka

Jedná se o jednu z prvních ukázek chování Trumpa v roli takzvané „chromé kachny” (angl. lame duck). Tento politologický pojem značí úřadujícího prezidenta, jehož nástupce už byl zvolen.

„Tohle je neuvěřitelně nebezpečná chyba,” píše v komentáři Victoria Herrmanová, která působí jako ředitelka v Arktickém institutu. Podle ní by si odcházející administrativa takovýto krok vůbec neměla dovolit a Biden by ho měl odsoudit.

„Chromý kačer” Donald: Co si může dovolit končící prezident

Amerika

Podle Herrmanové nedává těžba v Arktické rezervaci ekonomický smysl. „Už tak je na trhu příliš mnoho ropy, což způsobuje propad cen a ponurý výhled pro budoucí zisk,” vysvětluje.

Připomíná také fakt, že se nově zvolený prezident Biden zavázal k přechodu na stoprocentně obnovitelné energie. Nová těžební místa na Aljašce tak brzo nebudou mít smysl. „Po dobu mého života ty studny černého zlata vyschnou,” říká Herrmanová.

Dopady klimatu na Ameriku

Rok 2020 je sice primárně rokem koronavirové pandemie, na dveře ale opět několikrát zaťukala jiná krize – klimatická. Kalifornii spálily obrovské požáry, hurikánová sezóna trhala rekordy.

Trumpova vláda odepřela Kalifornii mimořádnou pomoc po požárech

Amerika

„Za posledních 10 měsíců jsme v USA zaznamenali 16 extrémních klimatických událostí. Dopady každé z nich nás stály jednu miliardu dolarů, způsobily kulturní ztráty a ohrozily životy Američanů během už tak nebezpečné pandemie,” upozorňuje Herrmanová.

Podle výpočtů prestižní společnosti Moody's Analytics by do roku 2100 mohly klimatické katastrofy stát federální kasu 69 bilionů dolarů. Plán dvojice Biden-Harrisová počítá s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050.

Reklama

Výběr článků

Načítám