Článek
Rusové věří, že ponorku, jejíž 44 členů posádky se odmlčelo loni 15. listopadu [celá zpráva], najdou. Konkrétně, že ho najde Jantar – oficiálně oceánografická průzkumná loď, ve skutečnosti ale patrně špionážní plavidlo, vybavené dvěma malými ponorkami pro tři lidi a několika miniaturními ponorkami ovládanými dálkově. Ty s posádkou se dokážou ponořit do hloubky šesti kilometrů.
Jantar je 108 metrů dlouhý a pojme šedesátičlennou posádku. Do služby byl zařazen v roce 2015. Zkonstruovali jej v loděnici v Kaliningradu na zakázku ruského ministerstva obrany v rámci Projektu 22010.
Argentinská ponorka ARA San Juan vyplouvá z přístavu v Buenos Aires
Obavy spojenců
Pokud zrovna Jantar nepomáhá v pátrání po zmizelé ponorce, vzbuzuje obavy. Britská armáda minulý měsíc varovala, že může být jeho tajným posláním v případě válečného konfliktu poškodit podmořské komunikační kabely. To by mohlo paralyzovat koordinaci Severoatlantické aliance. S odkazem na své zdroje z americké armády o tom psal také deník The Washington Post.
„Vybavení Jantaru je uzpůsobené pro hlubokomořské sledování a má zařízení, která se mohou napojit na přísně tajné komunikační kabely,“ napsal v říjnu minulého roku ruský list Parlamentskaja Gazzeta.
Kabely jednoduše přeřízne
To, že by se mohla ruská špionážní loď na optické kabely takzvaně napíchnout a komunikaci spojenců v rámci Severoatlantické aliance sledovat, je ale podle expertů spíše nepravděpodobné.
„Do optických kabelů se je těžké nabourat. Uvnitř je jen světlo, nikoli elektronická data. Bylo by jednodušší je prostě přerušit,“ řekl BBC Igor Satjugin, expert na ruskou armádu, který pracuje v Londýně.
| Poslední zprávu poslala ponorka San Juan 15. listopadu ráno místního času, když se nacházela asi 450 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Argentiny. Od té doby o ní nejsou žádné zprávy. Týmy z více než desítky zemí, včetně USA a Ruska, vybavené nejmodernější technikou dosud po ponorce marně pátrají. |
|---|
| Podle expertů je šance na přežití posádky, v níž je i jedna žena, téměř nulová. Za normálních okolností taková ponorka vyplouvá jednou denně na hladinu, aby doplnila vzduch a nabila baterie. Pokud by musela zůstat pod hladinou, vydržela by posádka se vzduchem podle odhadu expertů maximálně tak deset dní. |
| Naděje zřejmě vyhasly již poté, co byl v okolí místa, kde se ponorka naposledy vyskytovala, zaznamenán hluk, který mohl být explozí anebo implozí. To je opak exploze a znamená to, že se objekt kvůli nedostatečnému vyrovnání tlaků zhroutí sám do sebe. |
