OSN uznala nezávislý stát Palestina

S palestinskou žádostí souhlasilo 138 zemí, proti jich bylo devět včetně Česka. Celkem 41 členských států se zdrželo hlasování.

"Vyzýváme Valné shromáždění, aby vystavilo rodný list palestinskému státu," prohlásil před hlasováním předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, kterého v sídle OSN přivítal bouřlivý potlesk. Abbás pak ve svém projevu ostře kritizoval nedávnou izraelskou leteckou operaci vůči pásmu Gazy ovládanému radikálním hnutím Hamás.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jeho projev ostře kritizoval. Abbasovy výroky označil za "nepřátelské a jedovaté" a plné "lživé propagandy". "To nejsou slova muže, který chce mír," podotkl Netanjahu ve svém prohlášení.

Nezávislost Palestiny v 193členném shromáždění uznala i desítka členských zemí Evropské unie, podporu ve středu veřejně deklarovala Francie, která také loni souhlasila s palestinským začleněním do organizace UNESCO. [celá zpráva]

Česká republika proti palestinské žádosti hlasovala jako jediná členská země EU. Dalšími státy, jež byly proti, jsou Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie, Panama, Kanada a Spojené státy.

"Česká republika je přesvědčená, že společného cíle, kterým je stát Izrael a nezávislý, demokratický a životaschopný stát Palestina žijící vedle sebe, může být dosaženo jenom přímými jednáními mezi nimi,” řekla ČTK česká velvyslankyně při OSN Edita Hrdá.

O uznání Palestiny jako nečlenského státu požádal Valné shromáždění letos Abbás poté, co loni neuspěl s žádostí o plnohodnotné členství.

Palestinci tak od nynějška budou v OSN zastávat stejnou pozici nečlenského státu jako Vatikán. Například se mohou nově přidružit k různým mezinárodním organizacím, přístup mají mimo jiné k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Budou se také moci účastnit rozprav ve Valném shromáždění.

Odpůrci uznání v čele s Izraelem a Spojenými státy poukazovali na to, že jde o symbolický a kontraproduktivní krok s ohledem na to, že Palestinci nejsou jednotní a nemají mírovou dohodu se židovským státem, a dokonce ani dojednané principy, na kterých by měla stát.

Abbáse se ještě ve středu americká delegace pokoušela přemluvit, aby dal hlasování odložit. Šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová uvedla, že hlavní snahou by mělo být oživení blízkovýchodního mírového procesu. „Cesta k řešení v podobě dvojí státnosti, která naplní touhy palestinského lidu, vede přes Jeruzalém a Ramalláh, nikoliv přes New York. Jediný způsob, jak zajistit trvalé řešení, je v zahájení přímých rozhovorů,“ prohlásila ministryně.

Palestinští představitelé nicméně od záměru ustoupit nechtěli, ačkoliv USA varovaly, že by mohly omezit finanční podporu Palestincům, stejně jako Izrael. Obě země tak učinily i loni, když byli Palestinci přijati do UNESCO. „Palestinci nemohou být pořád vydíráni penězi,“ vzkázala k tomu ze Západního břehu Jordánu poslankyně z Organizace za osvobození Palestiny Hanan Ašráví.

Mírové rozhovory mezi Izraelci a Palestinci uvízly v mrtvém bodě před dvěma lety hlavně kvůli osadám na palestinských územích okupovaných od roku 1967. Izrael podmiňuje mír uznáním jeho práva na existenci ze strany Palestinců.

Palestinští předáci před hlasováním v OSN slibovali, že okamžitě po něm oživí snahy o dohodu s izraelskou vládou. S ohledem na to, že Izrael vedl tento měsíc s radikály v pásmu Gazy týdenní raketovou válku, nejsou vyhlídky příliš nadějné.