Hlavní obsah
Palestinský prezident Mahmúd Abbás Foto: Fadi Arouri, Reuters

Mahmúd Abbás zvaný též abú Mázin je od roku 2005 předsedou palestinské samosprávy, do jejího čela byl zvolen po smrti Jásira Arafata.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás Foto: Fadi Arouri, Reuters
Mahmúd Abbás

Patří k umírněnějším palestinským politikům, kteří nepodporují násilí a upřednostňuje jednání. Významné pozice zastával jak v Arafatově hnutí Fatah, jehož členem se stal v roce 1965, tak v zastřešující Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP).

Mahmúd Abbás se narodil v roce 1935 v Safedu, který leží v Galileji. Po vyhlášení Izraele v roce 1948 jeho rodiče emigrovali, odjeli do Sýrie, kde v roce 1958 Abbás ukončil studia práv.

Kariéra

Dva roky po vstupu do Fatahu se stal členem ústředního výboru organizace. Poté, co Fatah vstoupil v roce 1968 do zastřešující Organizace pro osvobození Palestiny a záhy ji ovládl, se se věnoval politice v jejím rámci. Od roku 1980 byl členem výkonného výboru OOP, kde vedl od roku 1984 do roku 2000 oddělení pro mezinárodního vztahy. Má velký podíl na uzavření mírové smlouvy s Izraelem z Osla z roku 1993. Po jejím podepsání se vrátil z exilu na Západní břeh Jordánu.

V roce 1996 se stal generálním tajemníkem OOP. Mužem číslo dvě v této organizaci zůstal až do smrti Jásira Arafáta v listopadu 2004, kdy ho nahradil ve funkci vůdce OOP.

Na jaře 2003 se stal Abbás palestinským premiérem a jednal o budoucnosti Palestiny s americkým prezidentem Bushem. Ve své funkci však vydržel jen do podzimu kvůli sporům ve Fatahu o pravomoce a obviněním z korupce.

Po smrti Jásira Arafáta v listopadu 2004 ústřední výbor Fatahu nominoval Abbáse jako svého kandidáta do volem na post předsedy Palestinské samosprávy. Zvolen byl 9. ledna 2005 a funkce prezidenta se ujal 15. ledna 2005.

Ve funkci se snažil dosáhnout míru s Izraelem a získat samostatnost pro palestinská území. V únoru se 2005 se sešel v egyptském Šarm aš-Šajchu s izraelským premiérem Arielem Šaronem. Výsledkem dohody bylo předání samosprávy některých měst na západním břehu Jordánu do rukou Palestinců. Oba dohodli i podrobnosti stažení Izraele z pásma Gazy, které se uskutečnilo koncem léta 2005.

Barack Obama (uprostřed) přihlíží, jak si izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu (vlevo) a palestinský prezident Mahmúd Abbás podávají ruce.

Foto: Kevin Lamarque, Reuters

Zatímco na mezinárodním poli Abbás slavil úspěchy, mezi Palestinci zkorumpovaný a rozhádaný Fatah ztrácel pozice a Abbás na tom nic nedokázal změnit. Plně se to ukázalo ve volbách do palestinského parlamentu v lednu 2006, které vyhrál militantní Hamás a Abbás nakonec pověřil sestavením vlády jeho vůdce Ismaíla Haníju. Jeho Fatah skončil v opozici. Palestinská území se kvůli tomu dostala do mezinárodní izolace a přestala do nich proudit mezinárodní pomoc, protože Hamás považují USA, Izrael i EU za teroristické hnutí.

Až na jaře 2007 se podařilo ustavit vládu národní jednoty, v níž byla zastoupena obě znesvářená palestinská hnutí, jejichž střety si během roku vyžádaly desítky obětí. Vláda však vydržela jen do června, kdy Hamás násilím ovládl pásmo Gazy. Útočil i na Abbásovu gardu.

Doživotní prezident

Ve funkci prezidenta zůstal i poté, co mu v lednu 2009 vypršel mandát. Díky volnému interpretování volebního zákona rozhodl, že se prezidentské volby uskuteční až spolu s těmi parlamentními naplánovanými na začátek následujícího roku. Ještě v prosinci 2009 však Palestinská centrální rada, jeden z výkonných orgánů OOP, prodloužila Abbásovo setrvání ve funkci prezidenta na neurčito.

V následujících letech se Abbás zaměřil na posílení Palestiny v rámci mezinárodního společenství. V září 2011 požádal neúspěšně Organizaci spojených národů k přijetí nezávislého státu Palestina do svých řad. O rok později už většina státu OSN ale souhlasila s přidělením Palestině statutu nečlenského pozorovatelského státu, stejnou pozici zastává Vatikán.

S Hamásem se povedlo vytvořit novou vládu národní jednoty v červnu 2014, která stejně jako ta předcházející neměla dlouhého trvání. Padla v červnu 2015 poté, co Abbás obvinil Hamás z toho, že blokuje kontrolu nad pásmem Gazy. Za úspěch v tomto období se dá považovat začlenění Palestiny do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, čímž se soud stal příslušným pro souzení zločinů na palestinských územích.

Pro Abbáse nadále zůstává problém kontroly nad pásmem Gazy, které je v rukou hnutí Hamás. Po opakovaném neúspěchu Palestinské autonomie převzít nad pásmem kontrolu došla v roce 2017 Abbásovi trpělivost a rozhodl se přidat k Izraeli a Egyptu a uvalit vlastní sankce na toto území.

V posledních letech také pro Palestince čím dál častěji vyvstává otázka, kdo politika, který v čele Palestinské autonomie stojí už více než patnáct let a už v roce 2016 oslavil osmdesátku, nahradí. Sám Abbás svého nástupce neurčil, podle palestinského práva by se v případě smrti či náhlého odstoupení dočasným prezidentem stal předseda parlamentu, kterým je člen Hamásu Azíz Duvajk. Podle hnutí Fatah, které by rádo vybralo někoho ze svých řad, však tato možnost nehrozí, neboť parlament už více než deset let nezasedal.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků