Hlavní obsah
Jair Bolsonaro Foto: Sergio Moraes, Reuters

Odhodlaný Bolsonaro se s kácením amazonského pralesa nepáře

Šéf uznávaného brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) končí. Důvodem se staly podle deníku O Globo neshody Ricarda Galvaa s prezidentem Jairem Bolsonarem kvůli údajům o odlesňování amazonského pralesa, které INPE jako jedna z mála civilních státních institucí s přístupem k satelitním snímkům zveřejnil. Podle těchto dat se odlesňování meziročně zvýšilo o 88 procent.

Jair Bolsonaro Foto: Sergio Moraes, Reuters
Odhodlaný Bolsonaro se s kácením amazonského pralesa nepáře

Bolsonaro ale tvrdí, že údaje INPE jsou nepravdivé. Podle něj v Brazílii panuje „ekologická psychóza“. „Pokud by devastace pralesa, z níž nás obviňují, odpovídala realitě, tak už by z amazonského deštného pralesa byla dávno poušť,“ prohlásil.

Prezidenta podpořil jeho ministr životního prostředí Ricardo Salles tvrzením, že data o odlesňování z INPE obsahují chyby: odlesnění některých oblastí bylo údajně započítáno dvakrát. Když se ústavu zastala organizace Greenpeace, přispěchal ministr s oznámením, že vypíše výběrové řízení na firmu, „která poskytne lepší kontrolní systém“.

Podle expertů je ale INPE uznávanou institucí, která více než 30 let poskytuje výborné monitorování odlesňování, a pokud se devastaci deštného pralesa podařilo zbrzdit, je to i zásluha ústavu a jeho šéfa Galvaa, který pracuje v INPE od roku 1970.

Ekonomika především

Někteří kritici srovnávají Bolsonara s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zejména kvůli tvrdé a provokativní rétorice i kvůli oblibě v používání sociálních sítí. Navíc se hlava Brazílie podle španělského listu El País také netají tím, že rozvoj ekonomiky považuje za důležitější než ochranu životního prostředí.

Už několikrát pohrozil, že jeho země podobně jako USA odstoupí od pařížské klimatické dohody. Připravuje také legalizaci těžby nerostného bohatství v domorodých rezervacích v Amazonii, což bude mít kritický dopad na populaci místních indiánských kmenů, které těžaři v minulosti v případě sporů mnohdy nechali jednoduše vyvraždit.

Beztrestnost pro policisty

Bývalý armádní důstojník Bolsonaro, který stojí v čele páté největší země světa od letošního ledna a před zvolením čelil obviněním z rasismu, vyvolal zděšení i dalším výrokem. To, když změnu trestního zákoníku, kterou iniciovala jeho vláda, okomentoval slovy, že „doufá, že zločinci budou umírat v ulicích jako švábi“. „A tak to má být,“ korunoval své vyjádření.

Změna se týká rozšíření článku o beztrestnosti pro policisty, kteří zastřelí podezřelého. Nově mají mít povoleno střílet, i pokud pocítí „strach, překvapení či násilnou emoci“. Nová definice je podle kritiků příliš široká a může vést k nárůstu policejního násilí. „V zemi s tak vysokou kriminalitou to obzvlášť znepokojuje,“ řekl přední brazilský advokát Ariel Alves.

„On (Bolsonaro) snad ani neví, že loni policie při zásazích zabila téměř 6200 lidí, asi o tisícovku více než v roce 2017,“ konstatoval Robert Muggah z brazilského think-tanku Igarapé, který se zabývá bezpečností občanů. Jenže Bolsonaro, který obhajuje brazilskou diktaturu z let 1964 až 1985, vyhrál volby i díky slibům, že sníží kriminalitu a zvýší bezpečnost v ulicích.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků