Hlavní obsah

Drama v synagoze u Dallasu: Muž držel rukojmí, aby dosáhl propuštění odsouzené Pákistánky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dallas
Aktualizováno

Deset hodin držel 44letý Brit Malik Faisal Akram čtyři lidi včetně rabína v synagoze v Colleyville na předměstí Dallasu. FBI jeho čin označila za teroristický. Všechny se podařilo osvobodit, útočník zemřel, jen není zatím jasné, zda byl zabit, nebo se zabil. Známý je motiv jeho činu - požadoval propuštění Pákistánky Afíji Siddíkiové, která byla na seznamu teroristů a byla odsouzena za útok na Američany.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Kamera zachytila, jak rukojmí vybíhají ze synagogyVideo: Reuters

 
Článek

Útočník vstoupil do synagogy v sobotu kolem jedenácté dopoledne během modliteb k šábesu, které byly přenášeny on-line. Slyšet bylo, jak říká: „V Americe je něco špatného.“ Řekl také: „Zemřu.“

Útočník držel jako rukojmí čtyři lidi včetně rabína. Požadoval mimo jiné, aby byla osvobozena neuroložka pákistánského původu Afíja Siddikíová. Během vyjednávání propustil jednoho z rukojmí, ale další dál držel. Okolí synagogy bylo evakuováno.

Protože nebyly splněny jeho požadavky, napětí rostlo a muž začal tvrdit, že má bombu. Na místo byl vyslán speciální tým FBI pro záchranu rukojmích a bezpečnostní síly se nakonec rozhodly pro zásah.

Foto: Tony Gutierrez, ČTK/AP

Zdravotníci u synagogy v Colleyville, kde držel útočník čtyři rukojmí včetně rabína

Policie v Colleyville v sobotu kolem 22:30 oznámila, že situace je vyřešena a všichni rukojmí jsou v pořádku, i když z místa zněla střelba. Dodala, že útočník je zastřelený, není ale jasné, zda byl zabit při zásahu, nebo se připravil o život sám.

Zvláštní agent FBI Matthews DeSarno uvedl, že čin útočníka nebyl spojen s židovskou komunitou. Poznamenal, že je vyšetřování už celosvětové a zapojeny do něj jsou i Velká Británie a Izrael. Tehdy ještě nebylo zveřejněno, že v synagoze útočil Brit. Bylo však slyšet, že muž má britský přízvuk.

Není zatím jasné, zda měl útočník nějaké vazby na Siddikíovou, i když ji několikrát označoval jako svou sestru. To vyvolalo dojem, že by útočníkem mohl být její skutečný bratr Mohammad, ale ten to nebyl, uvedl John Floyd z houstonské rady pro americko-islámské vztahy.

Siddíkíová byla odsouzena v USA v roce 2010 na 86 let za pokus o vraždu a napadení amerických občanů v Afghánistánu, jak vojenských, tak civilních zaměstnanců.

Advokátka Siddikiové Marwa Elbiallyová odsoudila zadržení rukojmích a vyzvala útočníka, aby je propustil a vydal se do rukou zákona. John Floyd zdůraznil, že útočník neměl se Siddikíovou nic společného a jeho čin naopak podkopal snahu lidí usilujících o její osvobození.

Vědkyně ikonou radikálů

Siddikíová já pákistánská neuroložka, která studovala na Massachusettském technologickém institutu. Po útocích z 11. září 2001 se vrátila z USA do své vlasti, kde se rozvedla, byť už měla tři děti. Vzala si člena Al-Káidy Ammara Balúčího, synovce Chálida Šajcha Muahammada, který stál za plánem útoků z 11. září. Když byl Muhammad zadržen, vyslýchán a mučen, uvedl, že Siddikíová byla jeho spojkou. V roce 2004 se neuroložka ocitla jako jediná žena na seznamu nejhledanějších teroristů FBI.

Pákistánka byla zadržena roce 2008 v Afghánistánu. Údajně měla u sebe flashdisk s návody na výrobu špinavé bomby, která by rozptýlila radioaktivní materiál, a také poznámky o možných útocích na Brooklynský most a Empire State Building.

Den po zadržení byla Siddikíjová postřelena. Podle amerických vyšetřovatelů se chopila odložené pušky M4 a vypálila z ní na vyšetřovatele i na vojáka, který se ji pokusil odzbrojit. Sama popírá, že by střílela.

Pusťte lady Al-Káidu a my propustíme rukojmí, slibují islamisté

Svět

Odsouzena byla v USA v roce 2010 za pokus o vícenásobnou vraždu poté, co byla shledána duševně zdravou. Trest si odpykává v Texasu.

Mnozí ji vnímají jako nevinnou oběť americké války proti terorismu.

O její propuštěn žádaly na videu Češky unesené v Pákistánu Antonie Chrástecká a Hana Humpálová.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám