Hlavní obsah
Lisa Montgomeryová Foto: Profimedia.cz

Bestie i oběť. Příběh popravené vražedkyně opět rozvířil debatu o trestech smrti v USA

Středeční poprava vražedkyně Lisy Montgomeryové v americké Indianě ve Spojených státech znovu rozvířila debatu o opodstatněnosti trestů smrti. Kritici namítají, že u psychicky nemocných jedinců, jakou byla v dětství týraná a sexuálně zneužívaná Montgomeryová, není jasné, zda není odsouzený zároveň sám obětí. Navíc jsou prý mnohdy roky odkládané popravy nehumánní.

Lisa Montgomeryová Foto: Profimedia.cz
Bestie i oběť. Příběh popravené vražedkyně opět rozvířil debatu o trestech smrti v USA

Dvaapadesátiletou Lisu Montgomeryovou popravili ve středu čtrnáct let poté, co byla usvědčena ze zabití těhotné 23leté Bobbie Jo Stinnettové.

Šlo o promyšlený a mimořádně brutální čin. Svou oběť Montgomeryová uškrtila provazem, aby z ní následně vyřízla dítě, které přežilo a které si chtěla přisvojit.

Původně mělo k exekuci dojít v úterý, soud nižší instance ale rozhodl o odkladu, což zdůvodnil psychickým stavem, který Montgomeryové brání porozumět zdůvodnění popravy. Tento výrok ovšem následně zamítl nejvyšší soud.

Právníci Montgomeryové čin nezpochybňovali, po soudcích ale chtěli, aby při ukládání trestu přihlédli k jejímu dětství, které bylo rovněž děsivé.

Podle britského deníku The Guardian byla Montgomeryová v dětství vystavena sexuálnímu násilí. První hrůzný zážitek přišel už ve třech letech, kdy muž znásilnil její vedle ní ležící osmiletou sestru, kterou měl hlídat.

Sama Montgomeryová byla poprvé znásilněna nevlastním otcem v 11 letech a útokům tohoto krutého alkoholika byla ve zvláštní místnosti přívěsu v lesech Oklahomy vystavována další čtyři roky.

Nevlastní otec dospívající Montgomeryovou znásilňoval vaginálně i análně. Křik tlumil polštářem, kterým ji neváhal přidusit. Pokud se bránila, mlátil s ní o zeď tak silně, až jí přivodil poranění mozku. To mnohem později prokázalo snímkování při magnetické rezonanci.

Trýznění a sexuální obtěžování se navíc s postupem doby stupňovalo. Otec začal zvát své přátelé a známé na zvrácené orgie, při nichž byla Montgomeryová hromadně znásilňována a nakonec ponižována, například tím, že ji přítomní muži pomočili.

Tvrdě se k dětem měla chovat také matka Judy, jak popsala nevlastní sestra Montgomeryové.

Aktivisté proti popravě Montgomeryové protestovali, nebylo jim to ale nic platné.

Foto: Profimedia.cz

Uplynuly dvě desítky let, je prosinec roku 2004 a tehdy 36letá Montgomeryová vraždí v Missouri. Obětí je těhotná 23letá žena, s níž si před tím psala po internetu o společné lásce ke psům. Ženu v osmém měsíci nejprve uškrtila a na jejím mrtvém těle pak provedla amatérský císařský řez kuchyňským nožem. Vše si dopředu nastudovala a naplánovala.

Dítě, které přežilo, chtěla vydávat za své. Dívce Victorii Jo je nyní 16 let, žije s otcem a o tragédii na veřejnosti nemluví. Bulvární list The Sun přinesl vyjádření bratra zavražděné ženy, který k popravě uvedl, že pro rodinu to znamená jistou tečku a dodal, že „Bobbie Jo by mohla být šťastná”.

Obhajoba nezpochybňovala, že čin byl plánovaný, stavěla ale na tom, že vycházel z choré mysli, kterou poznamenalo právě dlouholeté zneužívání a poškození mozku způsobené bitím.

Prokuratura tvrdila, že tomu tak není a také soudci měli při procesu za to, že Montgomeryová psychickou poruchu předstírá. Mimo jiné právě proto, že svůj čin pečlivě naplánovala.

Montgomeryová byla popravena smrtící injekcí, 52letá žena byla prohlášena za mrtvou ve středu 1:31 místního času (7:31 SEČ). Před vykonáním trestu k Montgomeryové přistoupila žena z věznice, sňala jí roušku a zeptala se, zda chce něco sdělit. Montgomeryová řekla pouze: „Ne.”

Lisa Montgomeryová na archivním snímku

Foto: Uncredited, ČTK/AP

K exekuci mohlo dojít poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa federální popravy žen po 17leté přestávce obnovila vloni v červenci, když k tomu dostala souhlas od amerického nejvyššího soudu. O tom, že ji čeká exekuce, byla Montgomeryová informována loni v říjnu.

Jedna z právniček vražedkyně Kelley Henryová označila popravu za projev „zbabělé krvežíznivosti zkrachované administrativy“.

Proti popravě byla také nevlastní sestra vražedkyně Diane Mattinglyová. „Budu ji vždycky milovat, ale co udělala, je ta nejodpornější věc, jaké se může člověk dopustit. Lisa by měla strávit zbytek života ve vězení, o tom není pochyb, ale neměla by zemřít. Protože možná, kdyby ji nepoškodili lidé, které ve společnosti potřebovala nejvíc, mohla být její součástí,“ citoval magazín Elle slova Mattinglyové z listopadu.

Sestra vylíčila, jak ona sama unikla domácímu násilí, když se dostala do náhradní rodiny, ale že její sestra takové štěstí neměla.

„Nepochopil soud, že je nemocná? Je těžké vracet se ke všem těm časům, kdy byla zklamána lidmi, kterým měla věřit. Její matkou a otcem. Jejími učiteli ve škole. Policií. Sociální službou. Mnou. Nyní vůči ní selhala také její vláda. Mé srdce míří samozřejmě k rodině Bobbie Jo, ale musíme přervat ten řetězec zlých činů,“ uvedla.

Trump popravy obnovil, Biden je může zrušit

Poslední žena, již americká federální vláda až do středy popravila, byla Bonnie Brownová Headyová. Bylo to už před desítkami let. Poprava se konala 18. prosince 1953 a byla trestem za únos a vraždu šestiletého chlapce v Missouri. Na státní úrovni se konala naposledy poprava ženy v Georgii 30. září 2015. Kelly Gissendanerová byla potrestána za vraždu manžela, k níž se spolčila s milencem.

Kdyby nezasáhl nejyvšší soud, mohli odpůrci popravy Montgomeryové doufat, že by mohl být nový termín stanoven až na dobu, kdy už bude americkým prezidentem Joe Biden. Demokrat, který loni v listopadu ve volbách Trumpa porazil, složí přísahu při inauguraci 20. ledna.

Biden sice v minulosti patřil mezi stoupence nejvyššího trestu, očekává se ale, že se proti nim jeho nastupující tým postaví. Aktivisté bojující proti trestům smrti jsou podle amerických médií připraveni vyvinout na novou administrativu tlak, aby se tak stalo.

V době Trumpova vládnutí došlo k celkem 13 federálním popravám. Tři se přitom uskutečnily v posledních čtyřech dnech. Tou vůbec poslední byla v sobotu v 1:23 místního času (7:23 SEČ) v Indianě exekuce Dustina Johna Higginse, který dostal smrtící injekci. Higgins byl odsouzen za to, že v roce 1996 s dalšími dvěma komplici unesl a následně zavraždil tři ženy z Washingtonu během jediné noci.

Anketa
Vadí vám, že je v desítkách států včetně těch demokratických možné uložit trest smrti?
Ano
15.5 %
Ne
80.9 %
Nemám jasný názor
3.6 %
Celkem hlasovalo 2481 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků