Hlavní obsah
Americký velvyslanec při EU Gordon Sondland Foto: Andrew Harnik, ČTK/AP

Americký velvyslanec v ukrajinské kauze potopil Trumpa, ten vše popřel

Americký prezident Donald Trump údajně nařídil zatlačit na Ukrajinu, aby zahájila vyšetřování jeho politického konkurenta Joea Bidena. Před sněmovním výborem pro kontrolu zpravodajských služeb to při středečním slyšení uvedl americký velvyslanec při EU Gordon Sondland. Podle stanice BBC Trumpa potopil. Americký prezident v reakci vše popřel.

Americký velvyslanec při EU Gordon Sondland Foto: Andrew Harnik, ČTK/AP
Americký velvyslanec v ukrajinské kauze potopil Trumpa, ten vše popřel

Sondland přiznal, že sám na Ukrajinu vyvíjel tlak a uznal s odstupem, že jeho jednání bylo nestandardní. Jeho výpověď v procesu možného odvolání amerického prezidenta silně oslabila Trumpovu pozici.

Tlak na Ukrajinu, aby prověřila, zda se Joe Biden nesnažil zabránit vyšetřování ukrajinské firmy Burisma kvůli možné korupci, byl podle Sondlanda obecně známý: „Každý o tom věděl. Nebylo to žádné tajemství. Vedení ministerstva zahraničí vyjádřilo plnou podporu naší snaze.“

Americký velvyslanec při EU Gordon Sondland při výpovědi před Kongresem

Foto: Loren Elliott, Reuters

„Každý byl informován e-mailem z 19. července, několik dní před prezidentovým (Trumpovým) telefonátem (s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským). Jak jsem sdělil týmu, řekl jsem předem prezidentovi Zelenskému, že rozběhnutí plně transparentního vyšetřování, při kterém se obrátí každý kámen, jsou nezbytnými tématy jeho rozhovoru s prezidentem Trumpem,” uvedl Sondland.

Americký prezident Donald Trump po slyšení vše popřel. Podle něj se ho Sondland opakovaně ptal, co chce po Ukrajině. „Dvakrát jsem mu řekl, že nechci nic,” uvedl Trump. „Nechtěl jsem nic, nechtěl jsem něco za něco,” dodal.

Tlak na Ukrajinu

Sondland přiznal, že řekl Kyjevu, že k uvolnění americké pomoci pro Ukrajinu „zřejmě nedojde“, pokud neudělá Ukrajina veřejné prohlášení o vyšetřování požadovaném Trumpem a jeho právníkem Rudym Giulianim.

„Giulianiho požadavkem bylo v duchu quid pro quo (něco za něco - pozn. red.) zařídit návštěvu prezidenta Zelenského v Bílém domě,” konstatoval velvyslanec.

„Položíme-li si otázku, zda to bylo něco za něco, pak odpověď zní ano,” řekl Sondland a dodal: „Tato bezpečností pomoc byla klíčová pro ukrajinskou obranu a neměla být odložena.“

Svůj vlastní postoj v případu hájil: „Nelituji, že jsem dělal vše proto, abych odblokoval a vyřešil problém. Skutečně lituji toho, že byli Ukrajinci postaveni do složité situace.“

Velvyslanec Sondland považoval telefon Trumpa s prezidentem Ukrajiny z 25. července, u kterého nebyl, za dobrý, nyní ale vidí jako zvláštní, že o něm on ani zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Kurt Volker ani americký velvyslanec na Ukrajině William Taylor nedostali podrobnosti.

Sondland také přiznal, že 26. července - tedy den po rozhovoru Trumpa se Zelenským - mluvil s americkým prezidentem telefonicky z restaurace v Kyjevě o možném vyšetřování Bidenových aktivit na Ukrajině, o nichž vypovídali už další svědci. „Je pravda, že prezident mluvil po celou dobu hlasitě. A je pravda, že má prezident rád barvité výrazy,“ poznamenal.

Podle jiné výpovědi řekl Trumpovi: „Zelenskij miluje váš zadek“. Sondland přiznal, že řekl: „Zelenskyj udělá cokoli, oč ho požádáte”.

Role Giulianiho

S Trumpovým právníkem Giulianim na prezidentův pokyn spolupracoval kromě Sondlanda ještě bývalý zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Kurt Volker a americký ministr energetiky Rick Perry. Tato trojice je médii označována jako tres amigos (tři přátelé), neboť společně vedli Trumpovu alternativní politiku vůči Ukrajině. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání „špíny” na Bidena.

„Ministr Perry, velvyslanec Volker a já jsme spolu s Rudym Giulianim pracovali na ukrajinských záležitostech na přímý pokyn prezidenta Spojených států. Nechtěli jsme s Giulianim pracovat... ale prezidentovy příkazy jsme uposlechli,” citovala Sondlanda agentura Reuters.

„Nechtěli jsme, aby do toho Giuliani vstoupil. Byl jsem tehdy stejně jako dnes přesvědčen, že ženy a muži z ministerstva zahraničí, ne prezidentův osobní právník, by měli nést odpovědnost za ukrajinské záležitosti,” řekl velvyslanec.

Dodal, že to dělal, protože „Giuliani vyjadřoval přání prezidenta“.

Osobní advokát prezidenta USA Rudy Giuliani

Foto: Leah Millis, Reuters

Zasahování Giulianiho pokračovalo podle Sondlanda až do konce léta. V srpnu mu Giuliani řekl, že prezident Trump „chce veřejné vyjádření prezidenta Zelenského, že je Ukrajina zavázána podívat se na otázky korupce“. Giuliani se podle jeho slov přímo zmínil, že mu jde o případ firmy Burisma.

Jak řekl Sondland, Giuliani sám přímo komunikoval s Ukrajinou „bez toho abychom to věděli“. Jeho vliv přetrvával. „Dokonce ještě 24. září nařídil ministr zahraničí Pompeo Kurtu Volkerovi, aby mluvil s Rudym Giuliani,“ řekl Sondland.

Trump se pokoušel najít důkazy, že Biden prosadil v roce 2016 odvolání ukrajinského generálního prokurátora, aby se nevyšetřovala firma Burisma, v níž působil Bidenův syn Hunter.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků