"Bolívarská vláda (Venezuely) informuje národ, že kvůli vážným a ilegálním pokusům kolumbijské vlády ohrozit mír a svrchovanost Venezuely přijala opatření dočasně úplně uzavřít mosty Simóna Bolívara, Santander a Unión," uvedla na Twitteru venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová s odkazem na oblast u kolumbijského města Cúcuta.

Právě do tohoto místa svolala na sobotu opozice masový pochod, aby přiměla vojáky, kteří hlídají hranice, nechat humanitární konvoj vjet do země. Opozice se snaží dostat armádu na svou stranu, což je klíčové pro pád autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura.

"Odsuzují k smrti na 300 000 Venezuelanů, když jim nedovolí rychle dostat pomoc," uvedl v pátek v Kolumbii lídr opozice Juan Guaidó, jehož od ledna uznala padesátka zemí světa hlavou Venezuely. Dodal, že tento týden zemřelo sedm lidí, protože nedostali dialýzu.

Venezuelský opoziční šéf parlamentu a samozvaný prezident Juan Guaidó

Venezuelský opoziční šéf parlamentu a samozvaný prezident Juan Guaidó

FOTO: Ariana Cubillos, ČTK/AP

Venezuela se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, za kterou je podle politických analytiků z velké části zodpovědná Madurova vláda a její socialistická hospodářská politiky.

Guaidó, který má od ledna soudní zákaz vycestovat ze země, se v pátek účastnil na kolumbijské straně hranice koncertu, který tam zorganizovala opozice za vstup humanitární pomoci do země.

Venezuelský mocenský boj se změnil na hudební duel

"Jak jsem se dostal do Kolumbie, když zavřeli letecký prostor, uzavřeli přístavy i silnice a stříleli na karavanu poslanců, která jela k hranicím? Jsem tady proto, že (venezuelští) vojáci se také účastní tohoto procesu," uvedl podle deníku El Nacional na tiskové konferenci v pátek v Kolumbii Guaidó. Po boku prezidentů Kolumbie, Chile a Paraguaye také zopakoval, že pro distribuci humanitární pomoci se už zapsal milion dobrovolníků.

Venezuelský parlament v lednu odmítl uznat Madurův další prezidentský mandát, protože vzešel z nesvobodných voleb, a šéf parlamentu Guaidó složil přísahu jako dočasný prezident, jehož posléze uznalo za hlavu země na 50 zemí, včetně USA. Madura ale jako prezidenta stále uznává mimo jiné Rusko, Turecko nebo Čína.