„Badatel dostal za úkol nalézt dvě americké jaderné ponorky ztracené v severním Atlantiku v šedesátých letech a hledání Titaniku to vše pomohlo skrýt,“ napsal britský deník Daily Mail.

Ballard se původně chystal jen na Titanic, který se 14. dubna 1912 ve 23.40 v severním Atlantiku srazil s ledovcem, přičemž zahynulo kolem 1500 cestujících a členů posádky. Od roku 1982 misi systematicky plánoval a coby zpravodajský důstojník amerického námořnictva stavěl za tímto účelem Argo, průzkumnou miniponorku na dálkové ovládání. Jenomže projekt se ukázal finančně příliš náročný a Ballardovi brzy vyschly zdroje.

Obrátil se proto na Ronalda Thunmana, zástupce operačního šéfa flotily, s žádostí o pomoc. „Řekl mi, že odjakživa sní o objevení Titaniku. Odpověděl jsem, že je to celé bláznivé,“ vzpomíná Thunman. Nakonec ale Ballardovi poskytl peníze s tím, že pod pláštíkem mise musí nalézt dvě ztroskotané ponorky.

Desátého dubna 1963 během hlubokého ponoru ztroskotala jaderná ponorka Thresher, asi 320 kilometrů východně od Bostonu. Při katastrofě, která se na čas stala oblíbeným tématem záhadologů, zahynulo všech 129 mužů na palubě. O pět let později zmizela u Azorských ostrovů opět za nevyjasněných okolností ponorka Scorpion. Zemřelo 99 lidí.

Zbylo mu dvanáct dní

„Tak jsme si plácli. Ballard řekl, že udělá, co po něm chci, pokud mu dovolím udělat, co chce on,“ říká Thunman. Studená válka tehdy ještě zdaleka neskončila a Američanům šlo především o to, aby se o hledání ztracených ponorek nedozvěděli Sověti. Hlavním cílem mise bylo prozkoumat stav nukleárních reaktorů poté, co je zaplavila voda. Velení námořnictva chtělo vědět, zda nemá jejich radioaktivita vliv na životní prostředí.

Část objeveného Titaniku

Část objeveného Titaniku

FOTO: NOAA/Institute for Exploration/University of Rhode Island or NOAA/Profimedia.cz Profimedia.cz

Ballard nakonec navrhl, že poskytne hledání Titaniku širokou publicitu a tím si vytvoří potřebné krytí. Během výpravy našel trosky Thresheru i Scorpionu, což mu ale zabralo podstatně víc času, než čekal. Na hledání Titaniku mu pak zůstalo pouhých 12 dní.

Stačilo mu ovšem jen osm a Titanic objevil. „Jiní hledali dva měsíce a nenarazili na nic. Já jsem ale využil zkušenosti získané u ponorky Scorpion. Zjistil jsem, že je třeba v první řadě lokalizovat směr rozptýlení trosek,“ říká dnes 76letý Ballard.

Jako kdyby zhasli

V posledních čtyřech dnech mise prováděl podmořské snímkování a natáčení vraku. V prvních chvílích po objevu prý celý tým jásal a divoce slavil, pak se ale nálada rychle změnila.

„Jako kdyby někdo zhasl v místnosti. Došlo nám, že z asi 2400 pasažérů jich zahynulo přes 1500 a my plujeme nad hromadným hrobem. Rychle jsme vystřízlivěli a slíbili, že si z lodi nikdo nevezme sebemenší suvenýr. Po celou akci jsme se chovali k nalezišti s velkou úctou. Na gettysburské bojiště také nikdo nechodí s lopatou jako na naleziště,“ vzpomíná Ballard.