Článek
CIA už dříve na teroristy s pomocí bezpilotních letadel útočila. Bývalý prezident Barack Obama pravomoci tajné služby v této věci omezil a právo podnikat útoky přisoudil armádě. Čelil kritice kvůli civilním obětem útoků dronů a výtkám, že akce CIA nejsou pod dostatečnou kontrolou.
Obama jako standard určil postup, kdy CIA využívala své bezpilotní letouny a další zpravodajské zdroje k určení místa pobytu radikálů, samotný útok pak provedla armáda. To mělo zvýšit transparentnost. CIA, která jedná pod zpravodajským krytím, například nemusela zveřejňovat bilanci zabitých teroristů a civilistů, naopak armáda je nucena většinu informací volně poskytnout.
Rivalita mezi CIA a armádou
The Wall Street Journal Trumpovo nařízení, které dosud nebylo veřejně oznámeno a o kterém se dosud nevědělo, označil za jasný odklon od dosavadního přístupu v duchu spolupráce. Podle listu povede prezidentův krok k nové řevnivosti mezi armádou USA a CIA v otázce rozdělení úloh.
Trump po nástupu do funkce opakovaně hovořil o tom, že tažení proti teroristům a obzvláště proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS) bude jednou z jeho priorit. Jeho nařízení však povede také k větší akceschopnosti. Bude-li útočit přímo průzkumný dron, sníží se pravděpodobnost, že by do příletu armádního stroje teroristé zmizeli. Zvýší se ale riziko, že budou zasaženi nevinní, protože se zkrátí čas na vyhodnocení informací.