„Zdá se, že pokaždé, když se na tu hvězdu někdo podívá, začne se chovat podivněji a podivněji,“ shrnul pro magazín News Scientist Benjamin Montet z Kalifornského technologického institutu.

Hvězdu KIC 8462852, nacházející se 1481 světelných let od Země, mezi souhvězdím Labutě a Lyry, sledovala sonda Kepler, která se zaměřuje na pátrání po potenciálně obyvatelných planetách mimo naši sluneční soustavu.

Co dokáže zakrýt hvězdu z 20 procent?

Kepler takzvané exoplanety hledal tak, že sledoval jejich mihnutí ve světle hvězd v době, kdy kolem nich přecházely. Od roku 2009 do roku 2013 takto prověřil na sto tisíc hvězd a odhalil tisíce exoplanet. Nikdy se však nestalo, že by planeta zakryla více než jedno procento světla hvězdy.

Kromě planety KIC 8462852, které je po její objevitelce Tabethy Boyajianové z Univerzity Yale přezdíváno Tabby. Světlo přicházející od Tabby totiž opakovaně pokleslo až o 20 procent. To znamená, že její záření musí zakrývat něco mnohem většího, než je obyčejná planeta.

Do toho přišel Bradley Schaefer z Louisianské univerzity s dodatečnou analýzou snímků na fotografických deskách pořízených ze Země během let 1890 až 1989. Podařilo se mu prokázat, že světlo přicházející z hvězdy v tomto období zakolísalo o 15 procent. To ale není všechno. Za prvních 1000 dnů Keplerovy mise se intenzita přicházejícího světla snížila 0,34 procenta za rok, za dalších 200 dní dokonce 2,5 procenta. Pak se opět vše vrátilo na normální úroveň.

Tohle nevysvětlíme

To znamená, že se intenzita přicházejícího světla mění ve třech různých úrovních. „Můžeme přijít se scénářem, který vysvětlí jednu možná dvě, ale nic uspokojivě nevysvětlí tři (změny úrovně záření),“ podivuje se Montet.

To, co pravidelně vytváří stín při průletu kolem KIC 8462852, je shlukem mnoha těles kroužících po orbitě v těsné formaci. Pokud by se jednalo o mladou hvězdu, mohlo by jít o zárodky budoucího planetárního systému, nicméně Tabby mladou hvězdou není a její planety už by měly být utvořeny. Pozorované předměty navíc neobklopuje ani mezihvězdný prach, jak je v těchto případech obvyklé.

„Jakmile připustíte nějaké vyvinuté mimozemšťany provádějící něco s technologií daleko předstihující tu naši, pak už vlastně nezbývá nic, co by se nedalo vysvětlit. Ale my se k tomu opravdu nechceme uchýlit, dokud nevyčerpáme všechna možná přirozená řešení,“ prohlásil Montetův kolega Josh Simon.

Astronomové rozjeli kampaň, s jejíž pomocí se jim podařilo vybrat sto tisíc dolarů, za které si koupí pozorovací čas v síti observatoří Las Cumbres Observatory Global Telescope, což je soustava teleskopů rozmístěných po celém světě.