Opozici se podle CNE podařilo získat pod petici podpisy procenta voličů ve všech 24 státech. Předsedkyně komise Tibisay Lucenaová však současně vyzvala, aby soud přezkoumal podezření, že některé podpisy jsou zfalšované. Neoznámila proto ani datum pro zahájení druhého kola sběru podpisů.

Venezuelská opozice viní prezidenta Madura i volební komisi ze zdržování celé procedury. Petiční archy odevzdala ke kontrole již v květnu.

Opozice potřebuje referendum v brzké době

Pro změnu socialistického režimu, o kterou opozice usiluje, je přitom brzké datum konání referenda klíčové. Madurův řádný mandát skončí 10. ledna 2019. Pokud by se referendum ale konalo před 10. lednem 2017 a Venezuelané by v něm prezidenta Madura odvolali, musely by následovat během měsíce předčasné volby.

Jestliže však voliči na základě hlasování v referendu prezidenta odvolají z úřadu méně než dva roky před koncem funkčního období, nastoupí na jeho místo viceprezident, kterým je v současnosti socialista Aristóbulo Istúriz. Viceprezident by pak vládl do řádného konce mandátu odvolaného prezidenta.

Opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) v loňských prosincových parlamentních volbách získala hlasy 7,7 milionu voličů, a po 17 letech tak má poprvé většinu v parlamentu. Madura, nástupce oblíbeného socialistického prezidenta Huga Cháveze, opozice viní mimo jiné z toho, že zemi přivedl do katastrofální ekonomické situace. Nedostává se základních potravin, které jsou na příděl [celá zpráva] a místy už opakovaně propukly hladové bouře. [celá zpráva] Nakonec musela otevřít hranice, aby si lidé mohli nakoupit v Kolumbii. [celá zpráva]

Není ani dost elektrické energie, takže se může pracovat jen v některých dnech. [celá zpráva]

Venezuela má přitom ohromné zásoby ropy, pokles její ceny ale zemi položil.