Podle agentury AP není jasné, co bude po uplynutí soudního ultimáta následovat. Během středečních jednání údajně prostředník Pollack navrhl kompromisní řešení, které argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl.„Nepodepíšeme smlouvu, která ohrožuje budoucnost Argentinců,” řekl novinářům ministr. Podrobnosti kompromisního návrhu oznámeny nebyly. Věřitelé naopak odmítli Kicillofův návrh.

Pollack varoval, že hrozící státní bankrot není jen technický stav, ale „skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi”. Dotkne se přitom jak argentinských občanů, tak i držitelů dluhopisů. „Hlavní obětí ale budou obyvatelé Argentiny,” uvedl Pollack v prohlášení. Plné následky bankrotu nejsou podle něj předvídatelné, ale rozhodně nebudou pozitivní.

Už podruhé

Argentina je podruhé za 13 let do stavu insolvence. Část hedgeových fondů po prvním bankrotu Argentiny odmítla přistoupit na podmínky restrukturalizace, kdy by dostaly jen část majetku, a požaduje po Buenos Aires plnou hodnotu dluhopisů soudní cestou.

Soud v roce 2012 rozhodl, že Buenos Aires musí vyplatit žalujícím vlastníkům původních dluhopisů 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy Kč) plus úroky dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů. Konečná lhůta 30 dnů pro úhradu vypršela ve středu o půlnoci newyorského času.

Argentinská vláda žádala odklad splatnosti. Odmítá vyplatit vlastníky nerestrukturalizovaných dluhopisů v obavě, že se k několika žalujícím hedgeovým fondům připojí další věřitelé, kteří také nepřistoupili na výměnu dluhopisů. hedgeové fondy přitom koupily levně dluhopisy po prvním argentinském bankrotu. Argentina je označila za supy, kteří chtějí vydělat na argentinském dluhu.

Celková nárokovaná částka by tak mohla podle Buenos Aires dosáhnout 15 miliard dolarů, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.