„Podnikneme něco, o čem ti teď nemůžu říct. Pokud to ale vyjde, ukončí to anebo významně zkrátí válku,“ popisoval s odstupem desítek let Van Kirk slova svého velitele nějaký čas před vysláním k Hirošimě. „Pomyslel jsem si: No, jasně, brácho, tohle už jsem slyšel dřív,“ komentoval svoji prvotní reakci.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Enola Gay, pojmenovaná po pilotově matce, s náloží Little Boy a dvanáctičlennou posádkou vzlétla před úsvitem z Tinianu na Mariánských ostrovech. S Van Kirkovou pomocí dolétla po šesti a půl hodinách na místo určení jen s nepatrným zpožděním. Byl to Van Kirk, který majoru Thomasovi Ferebeemu, jenž nálož uvolnil, potvrdil správnou polohu.

Boeing B-29 Enola Gay na fotografii z roku 1945

Boeing B-29 Enola Gay na fotografii z roku 1945.

FOTO: Max Desfor, ČTK/AP

O 43 vteřin později Little Boy ve výšce 576 metrů nad zemí explodovala. Zabito bylo 140 000 ze zhruba 250 000 obyvatel.

Letadlem i přes rychlý úhybný manévr otřásly tlakové vlny. Palubu osvětlil záblesk, který navigátor později přirovnával k blesku z fotoaparátu. „Letadlo poskočilo a vydalo zvuk, jako by se trhal plech,“ řekl o 50 let později Van Kirk listu The New York Times.

Popsal také zkázu Hirošimy, když se letoun po druhé tlakové vlně stočil a jeho posádka uviděla atomový hřib. „Celé město bylo pohlceno kouřem, prachem a hlínou. Vypadalo to jako hrnec s černým, vařícím térem. Bylo vidět, jak na okraji občas hoří,“ uvedl Van Kirk. Přiznával také, že po splnění úkolu cítil úlevu, protože věřil, že tímto je druhá světová válka u konce.

Aby zbraně neexistovaly

Posádek, které shodily jaderné bomby na japonská města, si v USA cenili jako hrdinů. I když se pak změnil postoj k nasazení atomových zbraní, Van Kirk použití jaderné bomby obhajoval. „Válčili jsme s nepřítelem, který měl pověst, že se nikdy nevzdává a nikdy nepřijímá porážku. Opravdu těžce se mluví o morálce a válce v téže větě,“ řekl. Doplnil ale, že války a atomové bomby nejsou řešením a on by si přál, aby zbraně přestaly existovat.

Hirošima byla prvním městem, na které Američané shodili atomovou nálož. O tři dny později přišlo na řadu Nagasaki.

Van Kirk z armády odešel v roce 1946. Následně vystudoval chemii na Bucknellově univerzitě a poté začal pracovat jako marketingový ředitel u chemické firmy DuPont. Měl dva syny a dvě dcery.