Nově vytvořenému "supervýboru" amerického Kongresu, jehož šest demokratických a šest republikánských poslanců má plán úspor parlamentu doporučit, Obama navrhuje rozpočtové úspory ve výši tří biliónů dolarů během příštích deseti let. Jejich součástí je 1,5 biliónu dolarů získaných reformou daní, jeden bilión stažením vojsk z IrákuAfghánistánu a 580 miliard omezením mandatorních výdajů.

Mezi ně patří i 247 miliard dolarů, které chce Obama ušetřit škrty ve zdravotních programech Medicaid a Medicare. Právě toto kontroverzní opatření vyvolává kritiku amerických liberálů i některých poslanců Obamovy Demokratické strany.

"Musíme snižovat neefektivní výdaje programů Medicaid a Medicare," řekl prezident. "Každý musí zaplatit svůj díl, vláda se musí chovat stejně, jako každá americká rodina - šetřit," dodal.

Škrty by mohly Obamu ohrozit

Programy zdravotního zabezpečení Medicaid a Medicare, určené pro chudé Američany a seniory, jsou podle analytiků hlavní příčinou amerického rozpočtového deficitu. Jejich osud se ale může stát klíčovým tématem v prezidentských volbách, při nichž se Obama bude příští rok v listopadu ucházet o znovuzvolení. Škrty ve zdravotních programech by Obamu mohly připravit o hlasy nemajetných a starších voličů.

Prezident proto podmínil snížení mandatorních výdajů vlády zvýšením daňového zatížení bohatých. Obama se vyslovil pro reformu veškerého daňového systému tak, aby byl jednodušší a spravedlivější. "Nemůžeme připustit, aby bohatší měli nižší daňové sazby, jsem připraven pracovat na reformě celého daňového zákonodárství," řekl.

Kritizoval praxi, která umožňuje lidem a podnikům s vysokými příjmy snižovat daňové odvody díky nejrůznějším výjimkám, úlevám či odpočtům. "Buffettova sekretářka by neměla platit větší daně než sám Buffett," poznamenal prezident v narážce na miliardáře Warrena Buffetta, který sám zvýšení daní pro bohaté navrhl.

Takzvané "Buffettovo pravidlo" by zavedením spodní hranice daňového odvodu fakticky zvýšilo daňovou zátěž pro Američany, jejichž roční výdělek překračuje milión dolarů (17,7 miliónu korun).

Plán má malou naději

Rozpočtové škrty mají zajistit financování ambiciózního programu pro boj s nezaměstnaností, jejíž míra nyní překračuje devět procent. Plán snižování nezaměstnanosti Obama v Kongresu představil 9. září - jeho součástí jsou daňové úlevy a investice do infrastruktury v celkové výši téměř 450 miliard dolarů.

Už první reakce z republikánského tábora ale naznačily, že vzhledem k převaze republikánů ve Sněmovně reprezentantů má Obamův plán jen malou naději projít Kongresem. Kongresový "supervýbor" může navíc prezidentova doporučení ignorovat.

"Třídní boj je možná dobrá politika, ale ekonomika kvůli němu shnije," komentoval návrh na zdanění bohatých šéf rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

"Masivní zvýšení daní, mlhavé úspory a sázky na reformu nejsou receptem na hospodářský růst a zaměstnanost, ba ani na snížení deficitu," řekl po Obamově projevu vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell.

Poslance nyní čeká tříměsíční debata o podobě rozpočtu. Do Vánoc musejí rozpočtové úspory schválit, mají-li se vyhnout automatickým škrtům ve výdajové stránce federálního rozpočtu.