"Dohoda, kterou jsme právě podepsali, udělá z Rumunska klíčového hráče pro rozvíjející se protiraketovou obranu NATO," prohlásila Clintonová. "Touto dohodou společně vytváříme bezpečnější budoucnost pro nás všechny," dodala.

Severoatlantická aliance na svém loňském summitu rozhodla o vytvoření nového protiraketového štítu, který by propojil obranné prvky v Evropě i v USA a ochránil všechny členy NATO před balistickými střelami dlouhého doletu, kterými by mohl disponovat například Írán. Plán počítá s umístěním několika lodí s protiraketovými střelami ve Středozemním moři. Do roku 2015 by pak měla vzniknout pozemní základna se střelami v Rumunsku a do roku 2018 podobné zařízení v Polsku.

Podle dnes podepsané dohody by Spojené státy měly vybudovat protiraketové zařízení na základně letectva Deveselu v jižním Rumunsku. Na základně by mělo poté pobývat 150 až 200 Američanů.

Původně v Česku a Polsku

Proti rozmístění prvků americké protiraketové obrany v jihovýchodní Evropě a okolí Černého moře v minulosti opakovaně protestovalo Rusko. Moskva navrhovala propojení aliančních a ruských obranných systémů. Západ se spoluprácí souhlasí, navrhuje ji ale pouze v rozsahu výměny operačních dat.

USA zdůvodňují potřebu štítu hrozbou nepřátelských zemí, hlavně Íránu. Prvky štítu v podobě radaru a raket dlouhého doletu chtěly původně umístit v Česku a Polsku. Rusko to tvrdě odsoudilo, označilo za hrozbu pro své území a pohrozilo odvetnými vojenskými kroky. Washington nakonec podobu projektu přehodnotil.