Rok 2009 byl přitom až do této chvíle považován za nejkrvavější v historii Mexika, násilně v něm zemřelo 9616 lidí.

Mluvčí mexické vlády Alejandro Poiré sdělil, že počet vražd v souvislosti s drogovými gangy dramaticky stoupl především v první polovině loňského roku, poté se situace stabilizovala. Dodal, že polovina ze všech zaznamenaných vražd se stala ve třech státech Chihuahua, Sinaloa a Tamaulipas na severu země. V 89 procentech byli mezi oběťmi podle mluvčího členové konkurenčních drogových gangů.

Válka mezi drogovými kartely o kontrolu lukrativních pašeráckých cest do Spojených států si v Mexiku od roku 2006, kdy mexický prezident Felipe Calderón vyhlásil válku obchodu s drogami, vyžádala již 34 612 obětí, napsala agentura AP.

Srovnání s Afghánistánem 

Konflikt je tak mnohem krvavější než válka v Afghánistánu, kde loni zahynulo přes 711 vojáků NATO, z toho  499 amerických, celkem je to o 190 více než v roce 2009. Zraněno jich bylo 5500, což je dvakrát více než v roce 2009. Padlo také 821 afghánských vojáků a 1229 policistů. Většina se stala oběťmi nástražných výbušných systémů.

Podle údajů afghánské vlády zemřelo též 2043 civilistů, i když číslo je zřejmě podhodnocené, protože OSN eviduje jen mezi lednem a říjnem 2412 obětí z řad civilistů.

Velení koaličních sil oznámilo, že bylo zabito 5225 vzbouřenců.

I po sečtení všech těchto čísel se ukazuje, že drogová válka v Mexiku si vyžádala více lidských životů než konflikt v Afghánistánu, který se loni výrazně přiostřil a loňský rok si vyžádal nejvíce obětí v dosavadním průběhu konfliktu.

Americký admirál Mike Mullen ale varoval, že letošní rok může být v Afghánistánu ještě krvavější, i když je plánováno, že se začnou stahovat první americké jednotky. Zatím však byly vyslány do země další posily.