„Každá země nebo skupina má svůj program, jak emise snížit – USA, Evropská unie, Čína. Jsou to jen dobrovolné závazky – kéž by konference alespoň zajistila, aby byly kontrolovatelné,“ řekl lord Prescott, který v roce 1997 vedl britskou delegaci při jednání o Kjótském protokolu.

Jeho platnost za dva roky vyprší a tím i povinnost vyspělých zemí omezovat emise, urychlující globální klimatické změny. Letošní rok se přitom zatím jeví jako nejteplejší od začátku pravidelného měření teplot.

„Bude to úspěch, jestli účastníci přistoupí na kompromis,“ řekla šéfka klimatické agentury OSN Christina Figueresová před zahájením jednání.

Kjótský protokol
Kjótský protokol je dokument o 28 článcích, na němž se zástupci 159 zemí OSN dohodli na summitu o změnách klimatu v japonském městě Kjóto v roce 1997. Začátkem února 2005 jej podepsalo 84 států, ratifikovalo 65, přistoupilo k němu nebo ho schválilo 141 států. Tyto státy dohromady produkují 61 procent emisí.
Země se zavázaly k tomu, že v letech 2008 až 2012 sníží emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990. U některých zemí (např. Nový Zéland, Rusko, Ukrajina) stačilo, když zachovají současnou produkci skleníkových plynů.
Mezi skleníkové plyny patří metan, oxid dusný, hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový