Pojištění by tak mělo mít 95 procent obyvatel USA místo současných 85 procent.

"Po téměř 100 letech jednání a frustrace, po dekádách snažení a roce nepřetržitého úsilí a debat Kongres Spojených států konečně vyhlásil, že si američtí dělníci, rodiny a malé firmy zaslouží bezpečí vědomí, že v této zemi nemoc nebo neštěstí nemohou ohrozit sny, pro něž celý život pracovali," řekl Obama novinářům. "Takto vypadá změna," uvedl také prezident, pro nějž je schválení reformy dosud největším úspěchem.

Republikáni se ještě největší změnu v americkém zdravotnictví od roku 1965, kdy byly za prezidenta Lyndona Johnsona přijaty zdravotní programy pro chudé a seniory, snažili zvrátit. Ve sněmovně se tak hlasovalo o tom, zda se zákon nevrátí k projednání do výboru. Republikáni ale neuspěli, a Obama tak reformu může podepsat. Šéf Bílého domu zatím neprozradil, kdy tak učiní.

Hlasování o změnách

Demokraté schválení reformy přijali skandováním prezidentova hesla z volební kampaně "Yes, we can! (Ano, dokážeme to!)".

Ve Sněmovně reprezentantů nakonec pro reformu hlasovalo 219 demokratů, proti bylo 212 kongresmanů. Nepodpořil ji žádný republikán, proti byla i část demokratů, kteří mají ve dolní komoře Kongresu 235 členů. Nesouhlasili s některými ustanoveními senátní verze zákona a obávali se, že ztratí své voliče.

Protože verze ve sněmovně je odlišná od verze již schválené v Senátu, předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová zvolila ojedinělý způsob projednávání. Poslanci hlasovali jen o změnách a dodatcích k senátní verzi zákona, což je pokládáno za nepřímý souhlas. Senát by pak doplněný text přijal ve smírčím řízení, pro které stačí prostá většina a zakazuje obstrukci. Očekává se, že reformu schválí v úterý.

Využití federálních peněz na potraty

Sněmovna se sešla v neděli odpoledne místního času k sérii jednání a hlasování, jež rozhodla o osudu priority domácí politiky prezidenta Obamy. Šéf Bílého ze zdravotní reformy učinil klíčovou záležitost svého prvního roku v prezidentském úřadu, a spustil tak zhruba roční bouřlivou diskusi, jež hluboce rozdělila zemi. Podle některých analytiků je jednou z příčin Obamovy klesající popularity.

Citlivou byla především otázka využití federálních peněz na potraty, které verze reformy schválená v Senátu do určité míry umožňuje. Obama nakonec slíbil, že vydá exekutivní příkaz, který by měl úhradě potratů z federálních prostředků zamezit. Zajistil si tím podporu bloku poslanců, kteří jsou proti potratům. Dlouhodobá federální politika v USA zakazuje pomoc při potratech s výjimkou zákroku v důsledku znásilnění, incestu či v případě, že je ohrožen život matky.

Náklady na reformu

Reforma bude americké zdravotnictví měnit postupně během několika příštích let. Většina Američanů se tak za několik let bude muset pojistit povinně, jinak budou platit pokuty. Poslední ustanovení, spotřební daň z nejdražších pojistek, pak vejde v platnost v roce 2018.

Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících deseti let. Neměly by ale zvýšit zadlužení Spojených států. Podle rozpočtového úřadu Kongresu reforma do dvaceti let srazí federální deficit o 1,3 biliónu dolarů (23,3 bil. Kč). Přesto je většina zajištěných Američanů stále naladěna proti a dopřává sluchu republikánům, kteří naopak tvrdí, že deficit zvýší. Nepomohlo ani vyškrtnutí veřejného pojištění.

Burza s pojištěním

Obama v reformě sleduje tři hlavní cíle. Zakazuje pojišťovnám odepírat lidem pojištění, odmítat proplácet péči a účtovat si za ni neodůvodněně vysoké částky. Vytvoří se i zvláštní burza, na níž by pojišťovny zveřejňovaly své nabídky, a Američané by si tak na ní mohli koupit pojištění levněji než nyní. Pokud by ani v takovém případě na pojištění nedosáhli, získali by na jeho pořízení daňovou úlevu. Posledním cílem je snížení celkových nákladů na zdravotnictví.

Šéf Bílého domu kvůli hlasování o reformě odložil cestu do Asie a telefonicky konzultoval s poslanci během jednání. Jeho mluvčí Robert Gibbs dnes na svém účtu na sociální síti Twitter uvedl, že Obama kvůli reformě absolvoval 92 telefonátů či jednání.

Odpor republikánů 

Republikáni jsou ovšem rezolutně proti ní a varovali, že demokraté draze zaplatí v podzimních volbách, kdy bude ve hře kontrola nad Kongresem. Podle analytiků je možné, že demokraté na reformu skutečně u volebních uren doplatí. Obama proto hned tento týden chce zahájit mohutnou kampaň, ve které chce změnu propagovat.

Pokud republikáni ve volbách zvítězí, hrozí zrušením reformy.

Svůj nesouhlas s reformou již oznámilo i mnoho států a hodlají se proti ní bránit u soudu. Bojí se, že na rozšířenou péči nebudou mít peníze. Federální vláda jim změnou také údajně zasáhne do pravomocí.