Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Jde o dosud nejpřísnější trest podle kanadských protiteroristických zákonů.  

Kanaďan Zakaria Amara se loni v říjnu přiznal, že stál v čele sedmnácti mužů, později obviněných z toho, že chystali bombové útoky například na torontskou burzu nebo sídlo kanadských zpravodajských služeb. Jejich cílem bylo přinutit Kanadu, aby stáhla své jednotky z Afghánistánu.   

Podle obžaloby chtěl Amara útok podniknout na konci roku 2006 pronajatými nákladními vozy s výbušninou, kterou chtěl odpálit na dálku. Policie zjistila, že informace o sestavování bomby hledal na počítači ve veřejné knihovně. Prostřednictvím policisty se také pokusil koupit tři tuny látky, o které se domníval, že je dusičnan amonný. Je to asi trojnásobné množství výbušniny, než která byla použita při útoku v americkém městě Oklahoma City v roce 1995. Zabila tehdy 168 lidí.    

Od zatčení bylo sedm členů skupiny zbaveno obvinění. Čtyři se ke svým činům přiznali a jeden byl po přelíčení usvědčen. Soudní řízení s dalšími pěti začnou v březnu, stání s jedním mužem začalo minulý týden.    

Amara minulý týden přečetl otevřený dopis, ve kterém se Kanaďanům omluvil za zlo, které způsobil. Rovněž v pondělí byl ke 12 letům vězení odsouzen Amarův spolupracovník.    

Zatčení v současnosti 24letého Amary a 17 dalších přitáhlo velkou pozornost médií, neboť teroristické hrozby nebyly v Kanadě do té doby obvyklé.    

Amara údajně bude moci za 6 let a tři měsíce ve vězení pořádat o milost.