„CIA během let uspěla v likvidaci mnoha vyšších představitelů al-Kajda, ale Usáma bin Ládin a jeho zástupce Ajmán Zavahírí jsou něco jiného,“ napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na jednoho z exagentů.

Válka v Iráku odčerpala spoustu zdrojů CIA, takže do Afghánistánu často vysílala agenty, kteří neznali prostředí.

Ačkoli ústřední pátrání po Usámovi zůstává v rukou pákistánské tajné služby ISI, prošedivělí veteráni CIA neváhají trávit dlouhé měsíce v nehostinném prostředí tajných středisek v pákistánském Vazíristánu a monitorovat odposlechy a zprávy špiónů z řad místních Paštúnů.

Podle jednoho z agentů musí Usáma neustále měnit místo pobytu – pohybuje se od vesnice k vesnici v doprovodu tělesných strážců, nikdy nepoužívá telefon a komunikuje jednou měsíčně prostřednictvím kurýra.

CIA předpokládá, že nejhledanější muž světa pohovoří s místním kmenovým vůdcem, dá mu tučný úplatek a jako host vesnice je podle paštúnských tradic chráněn. Proto zůstává odměna 25 miliónů dolarů (438 mil. Kč), kterou USA vypsaly na jeho dopadení, stále nevyplacena.

„Pokud by někdo nahlásil místo, kde Usáma je, vystavil by se riziku, že přijde o život,“ řekl s tím, že stejně v podstatě není komu to říci – místním náčelníkům určitě ne.

Teror nahradila debata o válce

Během osmi let od útoků proti USA se podařilo odvrátit reprízu obdobné tragédie a páteční výročí zastiňuje bitva kolem reformy zdravotní péče a vývoj ekonomiky. Podle Gallupova institutu je za hlavní obavu považuje 26, respektive 29 procent Američanů.

Naproti tomu strach z terorismu je hlavní jen pro pouhé jedno procento dotázaných. Smutné datum však vrací téma v podobě diskuse, jak dál ve válce v Afghánistánu, odkud úder vzešel.

Situace se nevyvíjí dobře. Tálibán nezatlačily ani tisícové posily, které už prezident Barack Obama vyslal na horký afghánský jih, a povstalci rozšiřují bojovou zónu i na sever a na západ.

Podle většiny Američanů v této válce nestojí za to bojovat, ale Obama učinil z Afghánistánu svou prioritu a v srpnu americkým válečným veteránům řekl: „Toto není válka, kterou jsme si vybrali, ale válka z nutnosti.“ Ponechán sám sobě by se podle něj stal Afghánistán pod vládou Tálibánu ještě větším útočištěm al-Kajda, která by připravovala smrt dalších Američanů. Experti jsou však ostražití a varují před zabředáním do války, jejíž výsledek je nejistý.

Podle profesora Bostonské univerzity Andrewa Baceviche by Obama měl spíš vznést otázku, jaké jiné možnosti by pomohly USA dosáhnout jejich omezených zájmů v Afghánistánu.

Podle prezidentova exkolegy ze Senátu Chucka Hagela je vojenská síla prostředkem 20. století k řešení problému 21. století. Obama by si podle něj měl poslechnout odtajněnou nahrávku konverzace prezidenta Lyndona Johnsona (1963–69), v níž řekl, že USA válku ve Vietnamu nevyhrají, ale že nechce síly stáhnout a stát se prvním americkým prezidentem, který válku prohrál.