"Je konec hašteření. Pryč je čas hrátek, a teď musíme ukázat akci," řekl Obama. Za své návrhy, které znamenají odvrat od "amerického systému", si vysloužil přílepek levičáka.

Reforma zdravotnictví je jednou z priorit Obamovy agendy. Prezident plánuje především zajistit pojištění pro všechny. Chce, aby reformní zdravotnický zákon byl schválen ještě letos. Zákonodárci se však na podrobnostech nemohou shodnout a Obama má potíže získat pro rychlé přijetí reformy podporu, zvláště po nedávné smrti senátora Edwarda Kennedyho, jenž ji roky prosazoval.

Potíže s pojištěním v USA

Narozdíl od Evropy si Američané pojištění obecně zajišťují sami. Obama to chce změnit, hovoří se o přibližování se k evropskému sociálnímu modelu. Někteří Američané však také v této souvislosti prezidenta osočují z levičáctví či přímo komunismu. 

Někteří lidé v USA se pojišťují přes zaměstnavatele, jiní volí pojišťovny sami. Vláda v rámci programů Medicare a Medicaid může poskytnout pojištění lidem starším 65 let, rodičům s nízkými příjmy, dětem, těhotným ženám a tělesně hendikepovaným. Washington podporuje také armádní veterány.

Potíží je nárůst cen pojištění. U těch, která zprostředkovávají zaměstnavatelé, šplhají ceny čtyřikrát rychleji než mzdy. Oproti stavu před devíti lety jsou v současnosti na dvojnásobku.

Pojištění si nemůže dovolit stále víc lidí, nyní je to okolo 46 miliónů z celkové počtu populace přes 300 miliónů. K tomu je 25 miliónů obyvatel pojištěno nedostatečně. Podle BBC souvisí polovina osobních bankrotů alespoň částečně se zdravotnickými výdaji.

Nárůst cen tak způsobuje stále větší vládní výdaje na programy Medicare, Medicaid a další. Vláda na zmíněné dva projekty dala v roce 2007 ekvivalent 4 procent HDP, o rok později to bylo už 19 procent.

Co navrhuje prezident

Obama už během kampaně před prezidentskými volbami navrhoval vytvoření národního programu pro pojištění, který by se vztahoval na Američany, kteří nejsou pokryti zaměstnavatelem či federálními programy. Přispívali by na něj zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům pojištění nezprostředkovávají. Částečně by se příspěvky získaly zrušením daňových úlev z éry prezidenta George W. Bushe.

Od nástupu do úřadu však Obama od specifik upustil a nechal je na kongresmanech, kterým předestřel tři principy, bez jejichž dodržení reformní zákony nepodepíše. Jsou jimi snížení výdajů, svoboda výběru vlastního plánu pro každého pojištěnce a záruka cenové dostupnosti a kvality pojištění pro každé Američana.

Co navrhují zákonodárci

Na návrzích zákonů pracuje v Kongresu množství výborů. Jako první se na balíčku návrhů shodl senátní výbor pro zdravotnictví, práci a penze (Help).

Chtěl by, aby Američané měli pojištění ze zákona povinné. Většinou by ho měli zajistit zaměstnavatelé. Zároveň má být program Medicaid rozšířen na více obyvatel. Počítá se také s programem pro ty, které nezaštiťuje ani Medcaid ani zaměstnavatelé.

S podobnými návrhy přišly podle BBC i tři výbory Sněmovny reprezentantů. Senátní výbor pro finance prý bude pouze pro výběr mezi programy individuálními a zaměstnavatelskými. 

Kde se vezmou peníze?

Mezi návrhy je zřízení elektronického systému pro záznamy a zredukování výdajů za papír či snížení plateb nemocnicím za ošetření nepojištěného pacienta (předpokládá se, že všichni budou mít pojištění).

Taková opatření ale zajistí jen malé zisky. Sněmovní výbory proto navrhují daňovou přirážku 5,4 procenta pro rodiny s ročním příjmem nad 350 000 dolarů (přes 6 miliónů korun), která má pokrýt rozšíření pojištění na potřebné. Plán se však setkal se silným odporem a pravděpodobně neprojde v Senátu. Senátní výbor pro finance naproti tomu navrhuje zdanit zaměstnanecké zdravotní benefity, které jsou nyní z daní vyjmuté. To se zase nelíbí odborům a mnoha demokratům.

Podle posledního průzkumu agentury AP a společnosti GfK vystoupal podíl Američanů nespokojených s přístupem prezidenta Baracka Obamy k reformování zdravotnictví na 52 procent. Ještě v červenci se počínání Obamy v oblasti zdravotnictví nelíbilo 43 procentům lidí.
Zhoršilo se i celkové hodnocení prezidenta. Zatímco v červenci nesouhlasilo s jeho celkovým výkonem 42 procent, dnes je to 49 procent lidí.
zdroj: ČTK