Podle NBC Clintonováve čtvrtek letěla do Chicaga, kde má Obama svou kancelář, jistý poradce ale uvedl, že šlo o soukromou cestu. Zda se tam s příštím prezidentem setkala, není známo.

V amerických politických kruzích se však o možnosti, že by zaujala místo v Obamově vládě, vážně spekuluje, i když není jedinou možnou kandidátkou na post šéfa diplomacie USA.

Za nejpravděpodobnějšího kandidáta se považoval John Kerry, který před čtyřmi lety prohrál boj o prezidentské křeslo s Georgem Bushem. Latinoameričané zase požadují, aby místo zaujal Bill Richardson, který byl americkým velvyslancem při OSN. Zdůrazňují svůj podíl na volebním vítězství Obamy. Mezi možnými kandidáty je i umírněný republikán Chuck Hagel, velký odpůrce války v Iráku Richard Holbrooke, který dojednal mír v Bosně, a senátor Tom Daschle.

Obama opakovaně uváděl, že tento týden nebude zveřejněno žádné jméno vysokých představitelů jeho administrativy a v noci na pátek to zopakoval.

Clintonová zaujímá tvrdší postoj než Obama

Clintonová je respektovaná politička a pokud by se v Obamově vládě objevila, posílilo by to její pozice. Senátorka však zastává tvrdší pozice blízké jestřábům. Byla také členkou senátního výboru pro ozbrojené složky. Clintonová se například vyjádřila zdrženlivěji ke stanovení konkrétního časového rámce stažení amerických vojáků z Iráku. S Obamou se shodovali v tom, že je třeba napravit pověst USA ve světě, která utrpěla za administrativy nynějšího prezidenta George Bushe.

Během demokratických primárek byla Clintonová kritizována právě kvůli svým zahraničně - politickým vyjádřením. Tvrdila například, že přistávala v Bosně pod palbou, což se ukázalo jako lež. Clintonová také původně hlasovala pro útok na Irák.