Diplomatická zápletka začala poté, co bolívijský prezident Evo Morales ve středu obvinil amerického velvyslance Philipa Goldberga, že podněcuje protesty v pěti separatistických provinciích Bolívie ve snaze oslabit její levicové vedení.

"Velvyslanec USA osnoval spiknutí proti demokracii a přeje si rozpad Bolívie," prohlásil. Nenaznačil, jaké důkazy o diplomatově spojení s opozicí má k dispozici. Je pouze známo, že koncem srpna se Goldberg sešel s guvernérem provincie Santa Cruz Rubenem Costasem, kterého Moralesova vláda obviňuje z vyprovokování nepokojů.

Na Moralesův pokyn označil ve čtvrtek bolivijský ministr zahraničí Goldberga za nežádoucí osobu a dal mu podle diplomatických zvyků 72 hodin na opuštění Bolívie. Washington recipročně vypověděl bolivijského velvyslance ve Washingtonu Gustávo Guzmána.

"Jako odpověď na bezdůvodný krok bolivijské strany a v souladu s Vídeňskou konvencí jsme oficiálně informovali vládu Bolívie, že bylo rozhodnuto prohlásit velvyslance Guzmána nežádoucí osobou," oznámil v noci na pátek mluvčí ministerstva zahraničí USA Sean McCormack.

Chávez: Američané mě chtěli zavraždit

Venezuelský prezident Hugo Chávez o několik hodin později oznámil, že také on nařídil vypovědět do 72 hodin amerického velvyslance Patricka Duddyho z Caracasu. Současně nařídil stažení venezuelského velvyslance Bernardo Alvaréze z Washingtonu. Učinil tak prý na výraz solidarity s Bolívií, jejímuž prezidentovi předtím vyjádřil plnou podporu pro případ pokusu o svržení. Vyhoštění Golberga podpořila i Nicaragua.

Chávez obvinil v televizi Američany, že se i ve Venezuele pokoušeli organizovat spiknutí. Byla prý zatčena skupina pokoušející se o státní převrat. Obvinil skupinu bývalých i stávajících důstojníků armády, že ho chtějí zavraždit a mají v tom podporu USA. Důkazy nepředložil, na adresu Američanů ale použil ostrou nadávku.

"Táhněte k čertu, zas.. Yankeeové," citují kontroverzního prezidenta tiskové agentury. "Až bude v USA nová vláda, vláda, která bude respektovat Latinskou Ameriku, vyšleme tam velvyslance, " dodal.

Pohrozil, že v případě pokusu o jeho svržení "uzavře kohoutky" exportu venezuelské ropy do USA, což prý vyžene už tak vysoké ceny této suroviny na světových trzích na dvojnásobek a poškodí americkou ekonomiku.

Chávez je připraven k intervenci v Bolívii

Hugo Chávez také uvedl, že bodu by se někdo Moralese pokoušel svrhnout, je připraven intervenovat. Jeho ministr zahraničí Maduro uvedl, že Bolívie má podporu Venezuely v dobrých i špatných okamžicích.

Ve Venezuele jsou od čtvrtka na cvičení dva ruské nadzvukové bombardéry Tu-160. "Přítomnost ruských bombardérů je varováním," uvedl Chávez.

USA budují flotilu pro akce v Jižní Americe

Spojené státy už v dubnu oznámily, že znovu vybudují čtvrtou flotilu, která byla rozpuštěna v padesátých letech. Má mít na starost oblast Karibského moře a Jižní Ameriky, kde přibývá levicových protiamerických režimů. Uvedl to novozélandský server scoop.co.nz

Protivládní protesty v Bolívii pokračují

Morales vyhostil amerického diplomata z Bolívie v době, kdy země musela kvůli protivládním protestům omezit vývoz zemního plynu do Brazílie a omezila tak své devizové příjmy. V uplynulých dnech zaútočili demonstranti na státní budovy ve městě Santa Cruz, které je baštou opozice.

Zbití vojáci, rozbité úřady, tak Bolivijci bojují proti vládním reformám

Ve čtvrtek pak došlo v provincii Pando k ještě silnějším srážkám mezi provládními a protivládními demonstranty. Jejich výsledkem je nejméně osm mrtvých a 34 zraněných, oznámil vládní mluvčí. Náměstek ministra sociálních věcí Sacha Llorenti označil incident za "masakr zorganizovaný opozicí". Bolívie uvedla, že je připravena v oblasti zavést stanné právo. Na podporu Moralesova režimu se postavila i Brazílie, která je největším invertorem v Bolívii a která odebírá bolivijský plyn.

Příčinou nespokojenosti východních bolivijských provincií je spor s vládou o rozdělení zisků z produkce zemního plynu, těženého právě na jejich území, a snaha prezidenta Moralese rozdělit nevyužitou zemědělskou půdu mezi indiánské rolníky.