Jenže právě nyní řada Američanů nevidí v této politické elitě rozporuplnější osobnost: traduje se, že Clintonovou lidé buď milují, nebo nenávidí. V tom možná tkví klíč k naplnění nebo propadu jejích nadějí v listopadových volbách 2008.

Od republikánů k demokratům

Jako studentka přičichla k politice paradoxně ve druhém táboře: podílela se na prezidentské kampani republikána Barryho Goldwatera. Zlom v jejích postojích nastal v roce 1968. Eskalující válka ve Vietnamu a politické a sociální napětí v americké společnosti přivedly 21letou Hillary Rodhamovou, rodačku z předměstí Chicaga, k demokratům. Vystudovala práva na Yaleské univerzitě (1973), kde se také poznala se svým pozdějším manželem Billem Clintonem.

Katapultem profesionální kariéry ne příliš charizmatické ženy známé svým pedantstvím se stal skandál Watergate, jenž v roce 1974 vedl k demisi republikánského prezidenta Richarda Nixona.

Hillary se stala za demokraty členem prestižního právnického týmu, jenž zneužití moci prezidentem vyšetřoval. Pozoruhodné je, že jejím republikánským kolegou tehdy byl Fred Thompson, jenž se nyní stal nadějí vlivných konzervativců do prezidentských voleb 2008 a jehož duel s Clintonovou není vyloučen.

Clintona, kterého si vzala v roce 1975, Hillary následovala do jeho domovského Arkansasu, kde začala působit v právnické firmě Rose Law Firm. O jejích profesionálních kvalitách svědčí například, že v letech 1988 a 1991 figurovala v první stovce nejvlivnějších právníků v USA.

Bouřlivá 60. léta, která zavedla Hillary a Billa k levici v Demokratické straně, měla reprízu v 90. letech, ale v jiném aranžmá. Clinton v roce 1992 vyhrál volby a jeho příchod do Washingtonu popudil republikánský establishment.

Osm bouřlivých let v Bílém domě

Clintonových osm let v Bílém domě poznamenaly skandály, které vyšetřovali prominentní právníci blízcí republikánům.

Hillary jako vůbec první dáma USA vypovídala před velkou porotou o Whitewateru - případu finančních podvodů v realitním podniku, v němž se s manželem účastnila. Obvinění proti ní nakonec nepadla.

Koncem 90. let však osobní vztah prvního páru prošel tvrdým testem, když se provalila sexuální aféra Clintona se stážistkou Lewinskou. Prezident vše nejprve popíral a Hillary se ho zastávala. Prohlašovala, že jde o pravicové spiknutí.

Pak přišlo Clintonovo vynucené přiznání, jež bylo pro Hillary hlubokým ponížením. Manželství nicméně vydrželo.

Další životní zkouška ji čeká

Pokud Hillary získá nominaci demokratů do prezidentského finále, čeká ji zjevně ještě těžší životní zkouška. Ve stylu amerického politického boje proti ní političtí oponenti jistě vyrukují se vším, co bude po ruce. Od krachu její reformy zdravotnictví, která v roce 1994 neprošla Kongresem, přes oprášené spekulace kolem Whitewateru a jejím údajném podílu na výpovědi pracovníkům cestovního oddělení Bílého domu až po současné postoje k válce v Iráku. Senátorka totiž ráda podléhá pokušení vystupovat státnicky, což na podzim 2002 vedlo k jejímu hlasu pro udělení válečných pravomocí prezidentu Bushovi proti Iráku.

Hillary pod tíhou problémů, břemena války i emocí americké veřejnosti už dávno nastolila kategorický požadavek, aby vojenská přítomnost v Iráku nebyla bezbřehá.

Pokud ovšem nynější zlepšení bezpečnostní situace v zemi nabude trvalejší povahy, bude muset vyměnit nejchytlavější téma kampaně za jiné. Do jaké míry však bude přitažlivější než úleva nad obratem v Iráku, je teď předčasné soudit.