Plán připravil velitel amerických sil v Iráku generál David Petraeus americký velvyslanec v Bagdádu Ryan Crocker. Plán rozvíjí strategii, se kterou přišel letos americký prezident George Bush. Ustoupil od předávání zodpovědnosti Iráčanům, jak to činil generál George W. Casey, a naopak nejtěžší boje vrátil na bedra Američanů.

Nová strategie ale nezmiňuje, jak velký počet jednotek bude muset být v Iráku do roku 2009 nasazen, počítá pouze s tím, že současné posílení na 160 000 mužů by mělo skončit na přelomu letošního a příštího roku, podle toho, jak úspěšné budou operace.

Podle dvoustupňového plánu by měla být nejprve do června 2008 zajištěna bezpečnost v Bagdádu a okolí, v celé zemi pak do půlky roku 2009. Bagdád je klíčový, protože představuje srdce Iráku, uvedl plukovník Peter Mansoor ze štábu Petraeuse.

I poté však zůstanou v Iráku američtí poradci, kteří budou cvičit iráckou armádu a síly bojující s teroristy.

Úspěch plánu závisí na Iráčanech

Bush posílil americké jednotky v Iráku o třicet tisíc mužů s cílem potlačit vzbouřence nejprve v Bagdádu a pak v jeho okolí. Tento plán ale od počátku kritizovali opoziční demokraté, kteří mají od loňských voleb většinu v obou komorách Kongresu. Irácká vláda navíc nesplnila většinu z kroků, které plánovala, přitom uvolnění dalších prostředků na válku v Iráku demokraté podmínili právě pokrokem v zemi jak v politické, tak v bezpečnostní situaci. [celá zpráva] Bush ale žádal oponenty, aby počkali na druhou zářijovou zprávu. [celá zpráva]

Mansoor ale uvedl, že plán se může doznat změn, jestliže "irácká vláda a jednotlivé sekty a skupiny neuzavřou dohody, na základě nichž si rozdělí moc i přírodní zdroje v zemi". "Pak by strategie selhala," dodal Mansoor.

Plán vychází ze skutečnosti, že v Iráku bojuje mezi sebou o moc velké množství rozdílných skupin. Zmiňuje i problém náboženského konfliktu, zejména fakt, že šíity podporuje Írán, zatímco Sýrie posílá přes hranice sebevražedné atentátníky. V zemi také působí teroristické skupiny, které jsou řízeny ze zahraničí, což je především případ al-Kajda.