Konzervativní republikánský senátor Tom Coburn si počátkem února stěžoval přímo prezidentu Georgi Bushovi, že Rádio Fardá patří k těm médiím, která "podkopávají americkou politiku vůči Íránu a často dokonce podporují propagandu Islámské republiky Írán".

Perskojazyčné Rádio Fardá (Zítřek) obhospodařují společně Hlas Ameriky (VOA) a pražská Svobodná Evropa (RFE). Předchůdce této stanice začal v Praze působit ještě pod jménem Rádio Ázádí (Svoboda) na podzim 1998, tedy za vlády demokrata Billa Clintona v USA a sociální demokracie v Česku. Teherán přitom poukazoval, že stanice je zčásti placena z peněz vyčleněných na svržení íránského režimu, a z Prahy na protest odvolal velvyslance. České obchodní kruhy a část levice zase stanici kritizovaly jako americký klín v česko-íránských vztazích.

Nynější kritika ale přichází z přesně opačného břehu a stojí na tvrzení, že Rádio Fardá je vůči íránské teokracii příliš vstřícné. "Stanice málokdy zaujme stanovisko, jímž by riskovala nevoli Islámské republiky," stojí ve zprávě americké vládní komise k íránské politice, podle níž "z nitra Íránu cituje hlasy sahající jen od souhlasných po neutrální" a nadměrně prý přebírá informace íránské vládní agentury IRNA.

Senátor Coburn ve stížnosti Bushovi kritizoval i perskojazyčný Hlas Ameriky a poukázal například, že jeden z hostů, Mansúr Farhang, označil prezidentův lednový projev o stavu Unie za "nepodložené stanovisko". "Jedna z moderátorek VOA, Setáre Derachšeš, uvedla, že Amerika je proti vaší politice v Iráku včetně zvýšení počtu vojáků," upozornil dále senátor Bushe. "Necitovala však žádný průzkum veřejného mínění ani jiný základ pro své tvrzení."

"Obávám se, že vedení stanic Rádio Fardá a perskojazyčný Hlas Ameriky americkým zájmům spíše škodí, než pomáhají," shrnul Coburn.

Rádio Fardá má nové programy

Tiskový odbor pražské RFE poslal v pondělí Právu sdělení, podle nějž již loni v prosinci spustil na vlnách Rádia Fardá čtyřikrát týdně vysílaný Magazín o lidských právech, monitorující mj. situaci v Íránu i perzekuci tamních politických vězňů. Rovněž od prosince nově běží i týdenní pásma Magazín o demokracii a Washingtonský magazín. Americko-íránský magazín spuštěný loni v září zase podle RFE "přináší týdenní přehled kroků a stanovisek americké vlády vůči Íránu a exkluzivní rozhovory s předními americkými činiteli a akademiky".

Mrazivé vztahy mezi Teheránem a Washingtonem mají historii dlouhou 28 let. Nejnověji se ale krize točí kolem íránských jaderných ambicí a obvinění, že Írán podporuje povstalce v Iráku.