Plán Spojených států umístit raketový obranný systém ve východní Evropě pobouřil Rusko, podle kterého by tento krok narušil strategickou rovnováhu mezi Moskvou a Washingtonem. V úvahách Pentagonu, pokud jde o místo, figurují kromě Polska také Česká republika.

Rozmístění prvků protiraketového systému v Polsku by "mohlo mít negativní dopad na strategickou stabilitu, regionální bezpečnost a (rusko-polské) vztahy", prohlásil mluvčí ruského ministerstva zahraničí Michail Kamynin. Moskva by podle něj byla nucena podniknout opatření s cílem odvrátit potenciální hrozbu a nemohla by se spoléhat výlučně na ujištění, že takové systémy by nebyly namířeny proti Rusku.

Křehké rusko-polské vztahy

Američané tvrdí, že taková základna by chránila Evropu proti mezikontinentálním střelám odpáleným takovými nevyzpytatelnými státy, jako jsou Írán či Severní Korea.

Podle Kamynina bude tato otázka definitivně prodebatována během nadcházející návštěvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Polsku, jehož vztahy s Moskvou nejsou v posledních letech nejlepší. Kamynin nekonkretizoval, jaká odvetná opatření by Rusko mohlo podniknout, ale náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij v polském tisku v září naznačil, že Moskva by mohla přehodnotit snižování stavu zbraní.

Ve hře je i Česko

Pokud jde o Českou republiku, vláda v Praze ve středu posoudí komunistický návrh ústavního zákona o referendu, v němž by lidé hlasovali o umístění americké protiraketové základny na českém území. Plán na její umístění v Česku vzbudil mezi politiky značné kontroverze a odmítavě reagovala i část veřejnosti.