"Prezident zaznamenal, že papež učinil určitou omluvu za svoje poznámky. Prezident věří, že papež byl při tom upřímný," sdělil Dennis Wilder z americké Rady národní bezpečnosti s tím, že premiér převážně muslimské Malajsie stanovisko přijal.

Bush je znám svou inklinací k fundamentalistické křesťanské pravici. Už před jeho včerejšími výroky několik muslimských vůdců spojilo papežova slova o násilných aspektech raného islámu se současnou zahraniční politikou USA. "To, co papež řekl, je posledním článkem v řetězu křižáckého tažení proti islámu, jež odstartoval Bush," řekl nejvyšší íránský vůdce ájatolláh Alí Chámeneí. Britský The Guadian poznamenal, že jde o velký úder mnohaleté snaze Vatikánu distancovat se v duchovní rovině od některých stránek západní společnosti, kterou milióny muslimů považují za úpadkovou.

Papež předminulé úterý citoval středověkého byzantského císaře, jenž kriticky hovořil o éře proroka Mohameda a zpochybňoval islámský koncept obrany a šíření víry zbraní. Vatikán zdůrazňuje, že v médiích se posléze objevily jen výroky vytržené z kontextu. Diplomatické škody, ale i bezpečnostní rizika představovaná hrozbami některých muslimských radikálů se snaží mírnit diplomatickou iniciativou i distribucí celého Benediktova textu. "Papežští nunciové mají v muslimských zemích toto stanovisko předat politickým a náboženským vůdcům," řekl už o víkendu vatikánský státní tajemník kardinál Tarcisio Bertone.

V pondělí však Írán, Turecko a sedm arabských států (Irák, Jordánsko, Saúdská Arábie, Bahrajn, Sýrie, Egypt a Kuvajt) papeže vyzvaly, aby se za své výroky "jasně a upřímně" omluvil, neboť nedělní slova lítosti nad rozhořčenými muslimskými reakcemi omluvou nejsou. Marocký král Mohammed VI. v sobotu poslal papeži ostrý protest osobně.

Ačkoli někteří muslimští učenci a politici již své výhrady zmírňují, italský deník La Repubblica napsal, že vztahy mezi katolickou církví a muslimským světem budou muset být znovu vystavěny z trosek.