Hlavní obsah

Nixon prý chtěl jaderným úderem zlomit Hanoj

Právo, Jiří Roškot

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Prezident USA Richard Nixon v roce 1969, kdy se ujal úřadu, koketoval s myšlenkou zasadit Severnímu Vietnamu jaderný úder, který by přiměl vládu v Hanoji ke kompromisu a zastavení boje za znovusjednocení země. Vyplývá to ze dvou dokumentů, které jsou součástí nově odtajněných archívů Nixonovy éry, jež objevil studijní tým Univerzity George Washingtona.

Článek

Projekt akce proti Hanoji nesl kódové označení Duck Hook (Kachní smyčka). Akce měla být kombinací diplomacie a vojenských úderů a uvažovalo se, že potrvá tři až šest měsíců.

V dokumentu z 29. září 1969 dva spolupracovníci prezidentova poradce pro národní bezpečnost Henryho Kissingera vyzvali písemně jistého kapitána Rembrandta Robinsona, aby dopracoval návrh scénáře nasazení taktických jaderných zbraní a všech z toho vyplývajících důsledků.

"Nepřijatelné škody, ale ne totální zničení"

Čtyři dny nato, 2. října, Kissinger předložil prezidentovi plán Rady pro národní bezpečnost. Za základní cíl stanovil, "vyjednat (s Hanojí) kompromisní řešení prostřednictvím série vojenských úderů", které by způsobily "nepřijatelné škody jejich společnosti", ale nezpůsobily by "úplné zničení země a režimu".

Nixon krátce potom projekt Duck Hook zavrhl, protože proti němu ostře vystoupili jeho ministři obrany a zahraničí Melvin Laird a William Rogers. Prezident si rovněž nebyl jist, že by pro několikaměsíční tažení našel dostatek podpory americké veřejnosti beztak už znechucené válkou.

Po eskalaci konfliktu v letech 1968-69, kdy bylo v Jižním Vietnamu přes půl miliónu amerických vojáků, byla sice část kontingentu stažena, ale USA se přímo účastnily války až do sjednání příměří v roce 1973.

Válka skončila až pádem Saigonu

Konflikt přesto pokračoval a skončil až kapitulací jihovietnamských vládních vojsk a pádem saigonské vlády v dubnu 1975. Nixon a Kissinger, jak vyplynulo z odtajněných archívů už loni, zkoumali až do prezidentovy rezignace v srpnu 1974 možnost vést omezenou jadernou válku i proti Sovětskému svazu. Myšlenka vycházela z toho, že atomový potenciál USA je tak velký, a jeho zničující použití proto tak málo pravděpodobné, že fakticky ztrácí svoji odstrašující funkci.

Zvlášť aktivně podle dokumentů přesvědčoval skeptické generály Kissinger. "Mojí noční můrou je, že s růstem sovětské moci a s našimi domácími problémy by se někdo mohl rozhodnout, že to na nás zkusí," prohlásil Kissinger na schůzce v srpnu 1973, kdy už byl skandál Watergate v plném běhu. V témže roce se Kissinger stal ministrem zahraničí USA.

Reklama

Výběr článků

Načítám