Italové se tak postavili za premiéra Romana Prodiho a jeho levicovou vládu, která reformu prosazovanou bývalým premiérem Silviem Berlusconim odmítá. "Je to potěšující výsledek, který nám dává klid a pobízí k další práci," prohlásil dlouholetý Prodiho poradce a nyní ministr obrany Arturo Parisi. Změny měly vstoupit v platnost až v roce 2016.

Berlusconiho vláda protlačila reformu ústavy parlamentem i přes hlasité protesty odpůrců loni v listopadu. Berlusconi tehdy vyšel vstříc Lize severu, dříve separatistické straně, která byla součástí jeho koalice. Změněno nebo zcela nahrazeno mělo být podle návrhu novely 53 ze 139 článků italské ústavy. Protože však reformu nepodpořila dvoutřetinová většina parlamentu, bylo nutné uspořádat referendum.

Předloha počítala s více kompetencemi dvaceti provincií v oblasti školství, zdravotnictví a v regionální policie. Kromě toho měla odbourat povinnost premiéra absolvovat po volbách s novou vládou hlasování o důvěře v parlamentu a dát mu i pravomoc jmenovat a odvolávat ministry a dokonce i rozpustit parlament.

Pro referendum nebyla stanovena žádná minimální účast voličů - plebiscit je platný bez ohledu na to, kolik jich k hlasovacím urnám přišlo.

Hlasování se podle všeho obešlo bez incidentů. Pouze v kalábrijské vesničce Gerace jej narušila nečekaná invaze několika stovek blech do místnosti. Když si toho několik občanů všimlo, nechali karabiníci místnost okamžitě uzavřít a urny přemístili do místní školy.