"Teherán vítá jakýkoli konstruktivní návrh, který by mohl zaručit Íránu legitimní a evidentní právo (na mírový jaderný program) a který by mohl vyřešit tento problém, a je připraven jednat. Jakýkoli požadavek na ukončení nebo pozastavení (obohacování uranu) je nelogický a nepřijatelný a nepochybně bude odmítnut. Íránské úspěchy při obohacování uranu a íránské jaderné technologie jsou skutečnost a jsou nezvratné," řekl Mottakí zástupcům Británie, Francie a Německa v Teheránu.

V Íránu jednají o balíčku výhod pro Írán, které by íránský režim přiměly ukončit jaderný program, jenž podle Západu směřuje k vývoji atomové zbraně. Podle předběžného konceptu by měl balíček Teheránu nabízet mimo jiné poskytnutí nejmodernější civilní jaderné technologie, spolupráci v ekonomice, případně i v oblasti politiky a bezpečnosti.

Současně chtějí evropští vyjednávači představit i opatření, která by byla proti Teheránu vyhlášena, pokud by se svých jaderných aktivit nevzdal. Írán ale tvrdí, že má na jaderný program právo, protože jeho cílem je pouze vyrábět jadernou  energii.

U hranic s Íránem monitorovat podzemní jaderné zkoušky

V Turkmenistánu poblíž hranic s Íránem bude postavena seizmologická stanice, která bude monitorovat případné íránské podzemní jaderné zkoušky. Odsouhlasil to v pondělí podepsal turkmenský prezident Saparmurat Nijazov. Výstavba stanice je podle oficiálních médií v souladu se závazkem, který vyplývá pro Turkmenistán ze smlouvy o zákazu zkoušek jaderných zbraní, k níž se tato středoasijská země připojila v roce 1998.V dokumentu se neuvádí, kdo a kdy stanici postaví.

Turkmenistán má s Íránem společnou jižní hranici a obě země udržují těsné ekonomické vztahy. Smlouva o zákazu zkoušek jaderných zbraní z roku 1996 zakazuje výbuchy nukleárních zbraní. Dokument však stále nenabyl účinnosti, protože ho nepodepsal a neratifikoval dostatečný počet zemí.