Článek
Tribunál poslal bývalého armádního velitele generála Envera Hadžihasanoviče za mříže na pět let a jeho zástupce generála Amira Kubura na dva a půl roku.
Soud přiřkl pětapadesátiletému Hadžihasanovičovi a dvaačtyřicetiletému Kuburovi odpovědnost za smrt nejméně 200 bosenských Srbů a Chorvatů. Zprostil je ale původního obvinění z masakrování nemuslimských obyvatel a z dalších obvinění, jako bylo kruté zacházení se zajatci, destrukce vesnic a znesvěcování kostelů.
Žaloba původně požadovala pro Hadžihasanoviče dvacetiletý trest a pro Kubura desetiletý žalář. Soud ale dospěl k názoru, že bosenskomuslimská armáda tehdy měla příliš malou kontrolu nad takzvanými mudžáhidy, kteří byli za těmito zločiny.
Generálové nezvládli mudžáhidy
Je to vůbec poprvé, co ICTY projednával zločiny spojené s mudžáhidy, neboli bojovníky svaté války, kteří přišli do Bosny především ze severní Afriky a z Blízkého východu, aby v letech 1992 až 1995 bojovali ve válce na straně bosenských Muslimů.
Šlo o stovky dobrovolníků, kteří přišli do Bosny poté, co vyhlásila v roce 1992 nezávislost na rozpadající se federativní Jugoslávii. Mnohdy to byli váleční veteráni s bojovými zkušenostmi například z války vedené v 80. letech v Afghánistánu proti sovětským silám.
Oběma bývalým generálům soud přičetl vinu za to, že cizí bojovníky nedokázali zvládnout, že netrestali jejich zločiny a že proti nim nenasadili vojenskou sílu, když v roce 1993 unesli srbské vězně. Konkrétně se jednalo i o případu srbského zajatce Dragana Popoviče, kterému mudžáhidové usekli hlavu, což ICTY označil za "rituální oslavu" vítězství.
Další otřesný případ, rovněž z roku 1993, se týkal vraždy čtyř Chorvatů, kterým mudžáhidové podřízli hrdla a krev shromáždili na pánvi.