Hlavní obsah

Slovensko potvrdilo volby na 17. června 2006

Právo, Ivan Vilček, Bratislava

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRATISLAVA

Pověřený předseda slovenského parlamentu Béla Bugár ve středu vypsal předčasné parlamentní volby na 17. června 2006. Učinil tak na základě dohody politických stran a usnesení parlamentu, které bylo minulý týden schváleno jednomyslně. Předčasné volby jsou důsledkem rozpadu pravicové vládní koalice po odchodu Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) z vlády premiéra Mikuláše Dzurindy.

Článek

Bugár vyzval představitele politických stran, aby vedli kampaň férově a argumentovali pouze svým programem a ideami. Vyzval také média, aby vzhledem k tomu, že poprvé v historii Slovenska neplatí předvolební moratorium, přistupovala k informacím citlivě a odpovědně.

Bugár nepředpokládá, že by se představitelé politických stran dokázali do voleb dohodnout na novém předsedovi parlamentu. "Vzhledem k vyjádření některých politiků se zřejmě nenajde potřebných 76 hlasů na zvolení nového předsedy parlamentu," uvedl Bugár. Případnou kandidaturu Bugára jako představitele Strany maďarské koalice odmítá značná část slovenského politického spektra.

KDH vystoupilo z koalice

Původně se měly volby konat v září. KDH však opustilo vládní koalici po neschválení smlouvy s Vatikánem o výhradě svědomí. Ta by umožnila například věřícím lékařům, aby nemuseli provádět interrupci. Učitelé by nemuseli učit sexuální výchovu a zaměstnanci by nemuseli pracovat v neděli. Premiér Dzurinda tuto smlouvu odmítl a KDH reagovalo odchodem z koalice. Vládní i koaliční strany se vzápětí dohodly na konání předčasných voleb, v nichž viděly jediné východisko z krize.

Vicepremiér přilévá olej do ohně

Místopředseda slovenské vlády za Stranu maďarské koalice Pál Csáky navíc situaci v koalici ještě vyostřil, když navrhl, aby města a obce na jižním Slovensku, která nesou jména slovenských národních buditelů, měla možnost vrátit se k tradičním historickým názvům. 

Na jihu Slovenska žije početná maďarská menšina a v létech 1938 až 1945 se některé zdejší obce a města přejmenovaly. Například z města Párkány se stalo Štúrovo, z Diószeg je Sládkovičovo a Gúta se přejmenovala na Kolárovo. O změně názvu rozhodují obyvatelé v referendu, ale měst a obcí nesoucích jména národních buditelů se to netýká. "Je to v rozporu s Ústavou Slovenské republiky," tvrdí Csáky.

Jeho návrh vyvolal okamžitý odpor slovenských politických stran a panují obavy, že toto téma se stane součástí předvolební kampaně a opět se bude hrát tzv. maďarskou kartou. "Tento návrh má pouze zmobilizovat maďarské voliče před parlamentními volbami," upozornil poslanec Miroslav Číž z opoziční strany Smer - sociální demokracie. "Je to krajně nacionalistický návrh," uvedl Ján Kovarčík z opoziční Lidové strany HZDS.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám