Ta byla vystavena v sálu Uměleckého muzea. Smrtelně nemocný herec v průběhu celého obřadu ležel v rakvi, poslouchal smuteční řeči a občas se napil vody z připravené sklenice.

Herce ležícího v rakvi snímalo několik kamer a záběry mohli přítomní sledovat na velkoplošných obrazovkách. Halász se několikrát neubránil úsměvu, když jeho kolegové ve smuteční řeči použili několik jeho oblíbených anekdot. Herec přiznává, že mu zbývá už jen několik týdnů života a prý slov chtěl vidět a slyšet, jak se s ním budou lidé loučit.

"Byl jsem zvědav, jak to vypadá z té druhé strany," řekl. Celý pohřeb byl pojat jako představení. "Bylo to moje poslední představení," řekl po dvouhodinovém obřadu.

Halász byl zakladatelem známého alternativního divadla v Budapešti a za minulého režimu emigroval do Spojených států. Domů se vrátil až po skončení studené války. V roce 1993 získal ocenění maďarských filmových kritiků jako nejlepší herec za roli francouzského šlechtice ve hře Život markýze de Sade.