Ficza odjel koncem roku 2003 do Tuniska jako turista a byl zatčen kvůli údajnému podvodu v tamní půjčovně automobilů, kde měl použít falešnou kreditní kartu. "Považovali mě za člena ruské mafie, která v Tunisu kradla auta," uvedl. Soud mu původně vyměřil trest 14 let vězení, který mu posléze zkrátil. Nakonec se dostal do vlasti na základě mimořádné milosti.

Velkou roli při jeho propuštění sehrála i slovenská diplomacie - její šéf Eduard Kukan se osobně angažoval poté, když ho na případ upozornila Ficzova matka. "Věděla jsem, že je nevinný. Několikrát jsem ho navštívila ve vězení a pochopila, že ho musím zachránit, jinak to tam nemusí přežít," říká žena. Rodina se zadlužila, statisíce korun stály cesty do Tuniska a platby tuniským právníkům.

Po zadržení Ficza nemohl zatelefonovat domů a neměl k dispozici ani tlumočníka. "Neuměl jsem arabsky ani anglicky a neměl jsem možnost se hájit," říká. Ve vězení zhubl o dvacet kilo a má psychické problémy. "I když ke mně se dozorci i spoluvězni chovali slušně, viděl jsem tolik hrůzy, že dodnes nemůžu jíst ani spát. Uvažoval jsem o sebevraždě, ale stále jsem musel myslet na svou pětiletou dceru, která mě doma čekala," dodal.

Ficza tvrdí, že mu přitížilo tetování na ruce, které se údajně shodovalo s tetováním nějakého Rusa, kterého v Tunisku hledali pro krádež. "Ve vězení jsem se naučil arabsky, ale nechci tuto řeč nikdy v životě používat. Varuji všechny Slováky, aby si dali při cestě do Tuniska pozor," dodal Ficza.

Pro mladého Slováka bylo dalším utrpením nesnesitelné vedro, hrozná strava a téměř žádná hygiena. "Na záchod jsem čekal někdy až hodinu. Všude byli švábi a mravenci," líčil situaci.