Podle diplomatů už se tolik nebude mluvit o tom, zda věc předat Radě bezpečnosti OSN. O tom panuje široká shoda. Na pořad dne tak spíš přijdou konkrétní kroky, které by se měly proti Íránu přijmout.

Na jedné straně škály je návrh pokračovat v jednání, na druhé straně jsou sankce, i když všeobecný hospodářský tlak na Írán považují britští diplomaté za málo pravděpodobný a hovoří se spíše o sankcích cílených na hlavní íránské představitele.

Íránská vláda mezitím vyslala do Evropy signál, že by chtěla o řešení sporu dál vyjednávat. Prezident Mahmúd Ahmadínežád o víkendu znovu zopakoval, že Írán chce jadernou technologii výhradně pro mírové účely a že na ni má plné právo.

Svět slibům nevěří

Problém je v tom, že rodící se mezinárodní "velká koalice" Íránu moc nevěří. Současně je také těžké vyvolávat diplomatickou roztržku s jedním z největších vývozců ropy ve chvíli, kdy jsou ceny tak vysoké jako nyní.

Jasněji bude až se dveře jednací místnosti znovu otevřou. Spojené státy už daly najevo, že v dalším jednání s Íránem nevidí mnoho smyslu. Nezdá se ale, že by tentokrát byly ochotny jít proti vůli ostatních velmocí.