Jak řekl frekventantům čínské ústřední stranické školy, utajovaný charakter posilování armády ČLR vzbuzuje všeobecné podezření. Tím narážel na červencovou zprávu Pentagonu, podle níž vojenský rozpočet Číny může činit ročně až 90 miliard dolarů - trojnásobek oficiálně uváděné částky.

To ale čínský ministr obrany Cchao Kang-čchüan vé středu popřel. "Není nutné a dokonce ani možné, abychom masivně zvyšovali rozpočet na obranu," zdůraznil.

Rumsfeld si při své první návštěvě Číny od nástupu do funkce stěžoval, že Čína vysílá "smíšené signály", a řekl, že její vláda musí průkazněji demonstrovat zájem o zlepšení vztahů s Washingtonem. Když jeden profesor odvětil, že američtí činitelé hovoří k Číně "různými hlasy" či vysílají protichůdné signály, reagoval: "Toho si nejsem vědom."

Šéf Pentagonu uvítal ekonomický rozmach Číny, ale argumentoval, že její dlouhodobý růst zavisí i na ochotě akceptovat větší demokracii a odhodlání se více angažovat proti terorismu, šíření jaderných zbraní, nemocem a dalším hrozbám. Varoval před budováním "další Velké zdi" - bariéry "omezující projev, informace či volbu".

V listopadu přiletí do Číny Bush

Generál Cchao na společné tiskové konferenci označil čínsko-americké vztahy za silné, byť poznamenal, že od poslední návštěvy ministra obrany USA v Číně uplynulo už pět let. Rumsfeldovu návštěvu - předcházející Bushově listopadové cestě do Pekingu - označil za "velkou událost".

Rumsfeld podle zpravodaje britského listu The Daily Telegraph svoje otálení s návštěvou - zatímco další členové Bushovy administrativy jsou pravidelnými návštěvníky Pekingu -vysvětlil jako formu protestu proti zadržení amerického špionážního letounu Číňany před čtyřmi lety. Stroj EP3 tehdy po kolizi s čínskou stíhačkou, jehož pilot zahynul, nouzově přistal na čínském ostrově Chaj-nan, odkud se jeho posádka mohla po tvrdém vyjednávání vrátit až po několika dnech, zatímco letoun putoval zpět rozebraný v bednách.

Rumsfeld po incidentu zmrazil všechny vojenské vztahy Američanů s Čínou a teprve pomalu obnovil méně profilové akce typu návštěv námořních plavidel.

Ve středu mu Čína nicméně jako prvnímu cizinci umožnila navštívit její strategické zařízení nedaleko Pekingu, odkud od roku 1966 velí svým jaderným raketovým silám. Velitel strategických jaderných sil generál Ťing Č'-jüan využil této příležitosti, aby potlačil nedávné zprávy, podle nichž jiný čínský generál hrozil, že by se USA mohly stát terčem jaderného úderu, pokud by intervenovaly v případném konfliktu Pekingu s Tchaj-wanem. Podle Rumsfeldova doprovodu označil Ťing podobné informace za "zcela neopodstatněné".

Prezident Chu Ťin-tchao později při setkání s Rumsfeldem řekl, že jeho návštěva strategického zařízení a jednání v Pekingu "posílí vzájemné pochopení a přátelství mezi armádami obou zemí".