Článek
Žádné fronty, jaké znají čeští řidiči z posledních dní, nehrozí tady, v saúdskoarabské metropoli, a ani jinde v této pouštní zemi. A co se týká vysokých globálních cen, ty naopak ropou nasáklé monarchii pochopitelně vyhovují.
"Litr stojí v celé zemi 0,9 rijálu," říká Nadží. To je téměř přesně 6 korun, i na místní poměry směšná částka. "Stejně se tu ale dost zdražilo, před nějakými třemi roky byl litr za 0,6 rijálu."
Zdá se, že saúdskoarabské řidiče s jejich ohromnými auty nepálí ani fakt, že na spotřebě se v až 45stupňových vedrech projevuje nutnost mít neustále zapnutou klimatizaci. Navíc mnoho z nich patří ke šťastlivcům, pro něž celosvětový růst cen znamená i nabobtnání vlastní peněženky.
Minulý měsíc nový král Abdalláh schválil 15procentní zvýšení platů pro státní zaměstnance, tedy krok, který přišel poprvé po více než 20 letech a je jednoznačně spojován s tlakem, aby se vládnoucí skupina dělila o ohromující zisky z ropy s řadovými obyvateli. "Toto zvýšení mezd odráží skutečnost, že vysoké příjmy ještě nějaký čas potrvají," řekl BBC Brad Bourland z vedení zdejší banky Samba.
V zemi neexistuje daň z příjmu a například zdravotnictví se podle západních expertů zlepšuje tak dramaticky, že Saúdská Arábie čelí paradoxní populační hrozbě. Cynicky řečeno: o staré je postaráno tak dobře, že žijí stále déle, a díky péči lékařů přežívá i mnohem více z pěti šesti dětí, které se tu běžně rodí každé ženě.
Viceprezident Rijádské banky Chán Zahíd ve včerejším listu Arab News vysvětluje, že nynější příjmy největšího světového vývozce ropy končí hlavně ve stavebním boomu a dovozu zboží a služeb. Loni Saúdská Arábie dovezla za 167 miliard rijálů (1,1 biliónu Kč), tedy o 21 procent více než v předchozím roce. Než ropný boom začal, činil tento ukazatel v roce 2002 pouhých 3,6 procenta.
Klíčové západní státy o víkendu zareagovaly na hurikán Katrina uvolněním části strategických zásob, což přispělo k uklidnění situace. A Saúdská Arábie upozorňuje, že i přes své příjmy nemá na horentních cenách za benzín u evropských pump vinu. "Těžíme téměř 10 miliard barelů denně, více už ani nemůžeme," odpověděl včera Právu ekonom Ahmad Saláh z ministerstva hospodářství. "Vysoké ceny vyplývají z rostoucí poptávky ve světě, a také ze spekulací."